Biopotraviny jsou zde, potřebujeme je?

14.09.2021

Spotřebitelé dnes často řeší, zda si koupit bio nebo konvenční potraviny. Zatímco dříve se daly koupit biopotraviny jen ve specializovaných obchodech se zdravou výživou, dnes jsou biopotraviny standardní nabídkou velkých řetězců. Má ale smysl utrácet peníze za biopotraviny, když jsou o tolik dražší?

Biopotraviny ano nebo ne

Na biopotraviny existují velmi různé názory, plynoucí z různých měření a studií. Jak se často stává, když se protichůdné skupiny zabývají stejnými údaji, dojdou k rozdílným závěrům. Podle názoru zastánců jsou biopotraviny pro vaše zdraví mnohem lepší než konvenčně pěstované alternativy. Řada studií, včetně kontroverzní metastudie, kterou v roce 2012 zveřejnili vědci z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, však nenachází žádné důkazy o významných přínosech konzumace biopotravin z hlediska zdravotních důsledků. Doposud nebyly provedeny žádné dlouhodobé studie sledující děti a dospělé, kteří konzumují pouze biopotraviny, a provedení takových studií by bylo ve skutečnosti poměrně nákladné. Přesto si projděme argumenty, které předkládají obě strany.

Argumenty pro:

  • Ekologické produkty obsahují mnohem méně reziduí pesticidů než konvenční potraviny - až o 81 % méně. Téměř nikdy také neobsahuje vysoce rizikové pesticidy. Zatímco konvenční potraviny mohou obsahovat více reziduí pesticidů, u biopotravin se to stává jen zřídka.
  • Důkazy naznačují, že u plodů vystavených pesticidům se častěji vyskytují neurovývojové problémy a poruchy, vrozené vady, autismus, ADHD, astma a nižší IQ. V jedné studii děti školního věku, které se začaly stravovat převážně ekologicky, nevykazovaly žádné vystavení pesticidům již po pěti dnech. Přechod na ekologickou stravu tak může mít okamžité a velmi prospěšné výhody. Stejně jako plody a malé děti jsou i další skupiny obyvatel, zejména starší lidé a lidé s degenerativními onemocněními, obzvláště zranitelné vůči škodlivým účinkům expozice pesticidům. Další oblastí používání pesticidů, kterou nelze přehlížet, je jejich dopad na zdraví a bezpečnost zemědělských pracovníků, kteří jsou při konvenčních způsobech hospodaření vystaveni vyšší míře expozice než při ekologickém zemědělství.
  • Zastánci ekologického zemědělství tvrdí, že biopotraviny jsou výživnější než konvenční potraviny. Bylo zjištěno, že ekologická jablka, jahody, hrozny, mrkev, mléko a obiloviny mají ve srovnání s konvenčními potravinami vyšší obsah vitaminu C, antioxidantů a fenolových kyselin. V průměru mají bioprodukty o 12 % vyšší obsah živin než konvenční ovoce a zelenina.
  • Mléčné výrobky a maso z ekologického zemědělství obsahují optimální poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin. Tuky konzumované ve správném množství mají zásadní význam pro lidské zdraví. Poskytují energii, jsou stavebními kameny buněčných membrán a mohou se přeměňovat na další důležité látky, jako jsou hormony, které jsou nezbytné pro zdravé fungování organismu. Strava s vyšším obsahem omega-6 a nižším obsahem omega-3 mastných kyselin může vést k vyššímu výskytu infarktu myokardu a srdečních onemocnění. Na druhou stranu konzumace stravy s optimálním poměrem omega-6 a omega-3, které se nacházejí v biopotravinách, může riziko srdečních onemocnění snížit.
  • Ekologické zemědělství prakticky vylučuje používání antibiotik při produkci masa a mléka, čímž omezuje šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům do lidské populace. U konvenčního masa je o 300 % vyšší pravděpodobnost, že bude pozitivně testováno na bakterie rezistentní vůči třem nebo více antibiotikům než u masa z ekologického zemědělství. Přibližně 70 % antibiotik podávaných v EU se používá u zvířat v masné výrobě, a to nikoliv k léčbě nemocí, ale ke zvýšení růstu a zmírnění neblahých účinků přežranosti. Rezistence vůči antibiotikům značně ztěžuje kontrolu léčby infekčních onemocnění. Produkce ekologického masa má proto obrovský přínos pro veřejné zdraví.

Argumenty proti:

  • Dnes již dobře známá a často zmiňovaná Stanfordská studie, meta-analýza a komplexní přehled akademického výzkumu o biopotravinách a ekologické produkci, nezjistila prakticky žádné zdravotní výhody spojené s konzumací biopotravin. Stanfordský výzkum uvádí, že ekologické potraviny mají pouze o 30 % nižší riziko reziduí pesticidů než konvenční potraviny, zatímco zastánci ekologických potravin tvrdí, že riziko je nižší o 81 %.
  • Stanfordská studie rovněž nezjistila žádné významné rozdíly ve výživové hodnotě ekologických a konvenčních produktů. Výzkumníci konstatovali, že riziko přítomnosti E. coli (běžná bakterie) bylo u ekologických a konvenčních produktů přibližně stejné. Ačkoli také uznali, že bylo provedeno pouze pět studií, zjistili, že čtyři z pěti studií ve skutečnosti zjistily mírně vyšší riziko výskytu E. coli u svých ekologických vzorků.
  • Jiné studie zjistily, že hnůj, přírodní hnojivo, často přenáší E. coli do půdy, rostlin a vody používané při zavlažování a čištění. Přestože ekologické zemědělství vyžaduje, aby byl hnůj před použitím kompostován, a smí být aplikován pouze na půdu, která se nepoužívá k pěstování potravin pro lidskou spotřebu, E. coli může stále přežívat a může žít v půdě více než 200 dní. To znamená, že i když se plodiny střídají, může E. coli zůstat hrozbou pro novou plodinu a pro lidské spotřebitele.
  • Skutečné postupy v ekologickém zemědělství se značně liší. Ačkoli jsou v EU definovány pojmy "ekologický" a bio pro účely certifikace, tyto předpisy přesto umožňují velkou variabilitu výrobních metod v ekologickém zemědělství, stejně jako v konvenční produkci potravin. Pouhé označení ekologického zemědělství nemusí být zárukou osvědčených postupů nebo bezpečných a výživných potravin.

Články s podobnými tématy