Ať už se chcete stát šampionem v soutěži Riskuj! nebo si jen potřebujete vzpomenout, kde jste zaparkovali auto, zde je 10 věcí, které můžete udělat hned teď, aby se váš mozek stal efektivnějším.
1. Soustřeďte se 8 sekund
V dnešní době se všichni snažíme, aby věci byly rychlejší. Proto je tato rada neocenitelná: Když si něco opravdu potřebujete zapamatovat, soustřeďte se na to alespoň 8 sekund. To se může zdát jako dlouhá doba, když spěcháte a snažíte se stihnout milion věcí, ale stojí to za to. Studie prokázaly, že 8 sekund je minimální doba, kterou potřebujete k tomu, aby se informace dostala z krátkodobé paměti do dlouhodobé.
2. Neprocházejte dveřmi
Všichni jsme někdy vešli do místnosti a najednou jsme si uvědomili, že si nemůžeme vzpomenout, proč jsme tam vlastně potřebovali být. Nebojte se, nejste čím dál zapomnětlivější - je pravděpodobné, že to byl právě akt procházení dveřmi, který způsobil, že jste úplně ztratili paměť. Vědci zjistili, že účastníci virtuálních i reálných studií mnohem častěji zapomněli, jaký předmět právě vložili do nádoby, pokud byli dotázáni hned po projití dveřmi, než když předmět nesli stejnou vzdálenost v jedné místnosti. Vědci zatím nepřišli na to, proč tomu tak je, ale zdá se, že něco při vstupu na nové místo naši paměť restartuje.
3. Zatněte pěst
Pokud máte v práci problémy se zapamatováním, pořiďte si antistresový míček. Správně provedený akt zatnutí pěsti může výrazně zlepšit vaši schopnost vybavit si informace. Studie ukazují, že pokud jste praváci, měli byste před tím, než se pokusíte zapamatovat si nějakou informaci, sevřít pravou ruku v pěst. Když si ji pak potřebujete vybavit, sevřete levou ruku (u leváků je postup obrácený). Ujistěte se však, že v této pozici chvíli vydržíte; studie, která toto objevila, nechala účastníky svírat ruku dobrých 45 sekund, než ji pustili.
4. Cvičení
V tuto chvíli bychom se měli smířit s tím, že věda považuje cvičení za lék na naprosto jakýkoli problém, a s pamětí to není jinak. Fyzický akt zvyšuje bdělost a zásobování mozku kyslíkem, a dokonce může zvýšit růst buněk v částech mozku zodpovědných za paměť. Jedna studie zjistila, že hned po lehkém cvičení si ženy dokázaly vybavit věci lépe než předtím, než se pořádně zapotily. A i když vám rychlý běh může pomoci hned teď, z dlouhodobého hlediska je ještě účinnější. Jiná studie zjistila, že ženy, které se udržovaly v kondici po dobu šesti měsíců, si výrazně zlepšily verbální i prostorovou paměť.
5. Spánek
Téměř každý se někdy na střední nebo vysoké škole snažil před důležitou zkouškou vydržet celou noc (nebo nás o tom alespoň přesvědčuje popkultura). Ale i když jste si nechali šprtání téměř na poslední chvíli, je prospěšnější se pořádně vyspat než se učit až do rána. Studie zjistily, že procesy, kterými váš mozek prochází během spánku, vám ve skutečnosti pomáhají lépe si zapamatovat informace následující den. Když jste vzhůru, váš mozek je bombardován podněty a dobu, kdy spíte, využívá ke zpracování všech podnětů. Tehdy se zbavuje nepotřebných informací a zdvojnásobuje zapamatování důležitých věcí, například všech těch věcí z učebnice biologie. Ve spánku tyto informace konsoliduje do dlouhodobé paměti. Pokud zůstáváte vzhůru, mozek tento proces nestihne.
6. Používejte bláznivá písma
Pokud jde o knihy, noviny nebo internet, chceme, aby vše bylo jasné a snadno čitelné. Vědci však zjistili, že jedním z nejlepších způsobů, jak si zapamatovat něco, co jste četli, je přečíst si to podivným písmem. Na velikosti a tučnosti písma nezáleží, i když čím hůře se čte, tím lépe. Když je něco neznámého a obtížně čitelného, jste nuceni se na to více soustředit, což vám umožní si to snadněji zapamatovat.
Velké tučné písmo může ve skutečnosti vaší schopnosti zapamatovat si škodit, protože studie zjistily, že když byli lidé požádáni, aby si zapamatovali seznam slov, předpokládali, že si tučná slova vybaví snadněji než slova, která tučná nejsou, a proto se je méně učili, což vedlo k opačnému výsledku.
7. Žvýkejte žvýkačku
Pokud si potřebujete zapamatovat nějakou informaci na přibližně 30 minut, zkuste žvýkat žvýkačku. Studie zjistily, že lidé lépe zvládají úkoly vizuální i zvukové paměti, pokud při nich žvýkají žvýkačku. Zdá se, že už jen samotný akt žvýkání udržuje lidi soustředěnější a zlepšuje jejich koncentraci.
Pokud vás ale čeká test, nechte žvýkačku Juicy Fruit v kapse. Lidé, kteří nežvýkali žvýkačku, si vedli lépe při velmi krátkých paměťových úlohách, zatímco žvýkání pomáhalo lidem udržet pozornost při delších úlohách.
8. Pište si věci na papír
V dnešní době je mnohem běžnější psát si téměř všechny písemnosti, které potřebujete udělat, na telefonu nebo počítači. Nákupní seznamy jsou uloženy v tabletu, telefonní čísla a e-mailové adresy pod kontakty - už není téměř nutné si něco pamatovat. Tedy až do chvíle, kdy si zapomenete telefon a zjistíte, že si nepamatujete, jestli potřebujete vyzvednout chleba a vejce. Pokud si budete chtít napříště něco připomenout, napište si to dlouhým písmem. Nevadí, když si to, co jste napsali, nikdy nepřečtete: Studie prokázaly, že už jen samotné napsání vám umožní si něco vybavit tak, jak to nedokáže dotyk klávesnice.
9. Vědět, kdy zapnout a vypnout hudbu
Mnoho lidí má rádo, když jim při práci nebo studiu hraje hudba. A poslech hudby předtím, než začnete číst něco, co si potřebujete zapamatovat, vám skutečně umožní lepší zapamatování. Jakmile však začnete pracovat, vyndejte sluchátka z uší. Vědci zjistili, že poslech téměř jakéhokoli hluku, včetně hudby, při studiu rozptyluje pozornost a v budoucnu si z přečteného vzpomenete méně. Nezáleží na tom, jestli hudbu milujete, nebo ji nesnášíte; má stejný rušivý účinek jako to, když na vás někdo křičí náhodná čísla. Zpočátku se může zdát studium v naprostém tichu zvláštní, ale věda říká, že se to z dlouhodobého hlediska vyplatí.
10. Vizualizujte
Jedním z nejpodivnějších a nejúčinnějších způsobů, jak si něco zapamatovat, je spojit si to s vizuálním obrazem. To lze dovést do extrému, kdy si můžete vybavit obrovské množství informací jen tím, že si v mozku vytvoříte detailní vizuální obraz. Řekněme, že si chcete zapamatovat, že J. K. Rowlingová napsala knihy o Harrym Potterovi. Rowlingová zní jako bowling, takže si představte bowlingovou dráhu. Nyní k tomuto obrazu přidejte Pottera s jizvou. Tento drobný kluk s tenkýma rukama se rozbíhá, aby kouli hodil po dráze. Odtud můžete přidat další střípky informací, například názvy jednotlivých knih o Harrym Potterovi. Nakonec máte v hlavě místo plné informací, ke kterému můžete kdykoli přistupovat. Zní to bláznivě, ale podle vědy to opravdu funguje.
Autor: David Seibert
Foto zdroj pexels.com
Průměrný lidský mozek se po 40. roce věku zmenšuje přibližně o 5 % za desetiletí. To může mít zásadní vliv na paměť a soustředění, ale může také vést v konečném důsledku k demenci.
Spánkové návyky se za posledních pár set let výrazně změnily. Až do nedávna byl běžný úplně jiný přístup.
Venku je pořád zima, stromy holé a rána studená. A přesto se ozve zpěv. V tu chvíli se nabízí otázka, nezačíná už jaro? Odpověď není ani jednoduché ano, ani definitivní ne. Je to něco mezi.
Dnes racionalizujeme všechno – výkon, únavu, bolest i smysl – a tělo se stává posledním místem, kde se pravda ještě nedá obejít. Ono, prostě, nese důsledky.
Odpočinek jsme povýšili na disciplínu. Naučili jsme se vypínat telefony, sledovat dech a zapisovat spánek do aplikace. Jenže i přesto býváme unavení víc než kdy dřív. A ono nic
Sex není jen o potěšení. Je to fascinující směs biologie, psychologie, kultury a historie. Připravte se na fakta, která vás možná překvapí, rozesmějí i inspirují.
Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Tělo nepočká na večerní cvičení. Posilte se přímo u pracovního stolu – diskrétně, bez převlékání a efektivně.
Nejde jen o to, kolik toho naspíte. Mnohem důležitější může být, kdy spíte. A jak pravidelně to děláte.
Snažíme se šetřit a přitom nám peníze utíkají. Kde je to nejčastěji? Kde nám to nedochází a jak můžeme překvapivě mnoho ušetřit nebo si více užívat život?
Lenost v sobě nese stigma slabosti a zbytečnosti. Ale co když je to ve skutečnosti signál těla a duše, že je čas zpomalit, přehodnotit, nebo se k sobě začít chovat jinak?
Budíte se rozlámaní, i když jste spali osm hodin? Možná není problém ve věku, ale v poloze, ve které noc co noc trávíte třetinu života.
Mozek funguje na rytmech jako rádio. Nová metoda využívající zvukové frekvence slibuje během čtvrthodiny uklidnit přetíženou mysl – a má za sebou seriózní vědu.
Podzim se hlásí o slovo, ale slunce to ještě nevzdává. Je bezpečné se opalovat i v září? Ano – pokud víte, jak na to. Babí léto může být nejen krásné, ale i zdraví prospěšné.
Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.
Módní výzvy slibují zdraví, energii i životní restart. Jenže někdy nám přinesou spíš frustraci než užitek.
Jak je možné, že někteří lidé v osmdesáti letech zvládají paměťové úkoly stejně dobře jako čtyřicátníci? Vědci odhalují překvapivé tajemství.
O tom, že klimatizace je v parných dnech skvělá nikdo nepochybuje, ale jak je to s tím, že může být i zdrojem únavy, kašle či infekcí? Co na to mikrobiologové?
Slovo „ultra-zpracované“ dnes zní skoro jako diagnóza. Ale je to opravdu tak jednoduché, jak se říká? Možná se pod tou etiketou skrývá víc, než čekáte.
Zapomeňme na magických 10 000. Studie ukazují, že 7 000 kroků denně přináší téměř stejné zdravotní přínosy – a ještě nám zbyde energie na radosti života.
