Pojďte napsat knihu! Aby se to dalo číst

Devátý díl našeho seriálu přináší zásady správného psaní a tipy, jak se nezasekávat.
Pojďte napsat knihu!  Aby se to dalo číst

Pamatujete si, jak jste ve škole psali eseje s minimálním počtem slov? Možná jste nabírali slova změnou "řekli" na "pak jasně a hlasitě pravili...". Ve škole jsem se nenaučil, jak psát něco, co lidé chtějí číst. To je klíč k literatuře faktu a ve škole se to nikdy neprobíralo. Skvělá literatura faktu je krátká, jednoduchá, přímá a zaměřená na čtenáře. Dodržujte tyto zásady a budete psát také velmi solidní prózu.

1. Dělejte to krátce. To je nejdůležitější zásada. Pokud ji zvládnete správně, ostatní se (obvykle) postarají samy o sebe. Pište krátce na všech úrovních. Krátké kapitoly (obvykle ne více než 4 tisíce slov). Krátké odstavce (2-3 věty). Krátké věty (5-20 slov). Ještě kratší slova (méně než 12 znaků). Stručnost nutí k úspornosti a efektivitě. Když své psaní omezíte prostorem, donutí vás to soustředit se na to podstatné a zbytek vyškrtnout.

Jeden klíčový bod: napište co nejkratší text, aniž byste něco vynechali. Krátkost neznamená vynechání podstatného obsahu.

2. Udělejte to jednoduše. Jednoduché je velmi podobné krátkému, ale není to totéž. Můžete napsat něco, co je krátké, ale složité. To ale nefunguje dobře. Jednoduchá slova a věty vás nutí psát jednoduchou češtinou. I složité a komplexní myšlenky lze rozdělit do malých slov a krátkých vět. Jak řekl Richard Feynman, pokud nedokážete svou myšlenku vysvětlit jednoduše, pravděpodobně to znamená, že jí plně nerozumíte (což je špatně, pokud píšete knihu).

3. Udělejte to přímo. Většina psaní literatury faktu je nějakým způsobem nepřímá - pasivní hlas, žargon, vícenásobné věty, hojné používání přídavných jmen a příslovcí. Tyto věci nedělejte. Pokud je děláte, přestaňte.

Udělejte z každé věty jediné jasné tvrzení. Propojte ji s větou předcházející a následující. Nevkládejte do jedné věty více myšlenek. Pište tak přímočaře, jak jen to jde. Používejte aktivní hlas.

Aktivní hlas znamená, že podmět věty vykonává sloveso. Pasivní hlas znamená, že podmět věty přijímá činnost. I když znamenají totéž, jejich účinek je velmi odlišný. Příklad: Aktivní věta: Karel nese čaj, se lidem čte mnohem lépe, protože si větu dokážou představit.

4. Udělejte to o čtenáři. Položte si tuto otázku u všeho, co píšete: "Proč to čtenáře zajímá?" Tuto zásadu je nejtěžší aplikovat, protože když to uděláte, uvědomíte si, že většinu svého psaní píšete pro sebe - ne pro čtenáře. Uvidíte, jaké vaše psaní pravděpodobně je: sobecké, požitkářské a velkolepé. Pokud se to stane, neshazujte se. Je to běžné. Jen každý autor měl kdy tento problém. Stačí, když přestanete psát o věcech, které čtenáře nezajímají, a zaměříte se na to, co je zajímá.

Překonejte prokrastinaci a spisovatelský blok

Stejně jako téměř vše, co vám brání sednout si a psát, je i prokrastinace příznakem strachu v jiné podobě. Pokud zjistíte, že prokrastinujete, zeptejte se sami sebe, zda věříte svému plánu a osnově. Někdy je prokrastinace vaše podvědomí, které vám říká, že s vaším plánem není něco v pořádku. Podívejte se znovu na osnovu své knihy. Prozkoumejte ji a zeptejte se sami sebe, zda věříte jednotlivým částem. Pokud ne, opravte to tam, kde vidíte problém, a mělo by to být dobré.

Dalším skvělým způsobem, jak porazit prokrastinaci, je také využití veřejné odpovědnosti. Když se v práci na knize opožďujete, napište o tom, a to vám pomůže získat podporu a ujistit se, že najdete vůli pokračovat.

Případně je dobré si položit otázku: Čeho se bojím? Nápověda: téměř vždy je to nějaký strach, kterému nechcete čelit. Jde o to, že to nebude fungovat, pokud k sobě nebudete upřímní. A samozřejmě si musíte být dostatečně vědomi sami sebe, abyste poznali, kdy nejste upřímní.

Rozhodně existují situace, kdy spisovatelský blok není způsoben strachem. Někdy se vám prostě jen nedaří, a to z jiných důvodů, a pro tyto chvíle jsou určeny tyto strategie, které podle mých zjištění fungují (jak u mě, tak u tisíců autorů, kterým jsme pomohli napsat jejich knihy).

  1. Pojďte napsat knihu! Co je na tom těžkého?
  2. Jak udržet disciplínu?
  3. Proč chci vlastně psát?
  4. Píšete knihu? A pro koho?
  5. A o čem tedy vlastně bude Vaše nová kniha?
  6. Osnova kapitol, úvod a závěr
  7. Aby se to hýbalo a vůbec to (všechno) napsali
  8.  Jak vlastně psát?
  9. Nekonečné úpravy a dokončení

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj pexels.com

Články s podobnými tématy

Show more
Kolik mi je doopravdy? Proč se většina cítí mladší, než ukazuje kalendář
Osobní rozvoj

Kolik mi je doopravdy? Proč se většina cítí mladší, než ukazuje kalendář

Většina dospělých lidí má v hlavě jiné číslo, než jaké mají v občance. Nejde o sebeklam ani o pózu. Co je subjektivní věk a proč je důležitý?

Show more
Proč někteří lidé musí pořád vyhrávat a jiní jsou v klidu
Osobní rozvoj

Proč někteří lidé musí pořád vyhrávat a jiní jsou v klidu

Ambice, povaha, nebo tlak z dětství? Co o nás prozrazuje soutěživost – a co s tím můžeme dělat.

Show more
Znalosti, které stárnou rychleji než my
Osobní rozvoj

Znalosti, které stárnou rychleji než my

Jak dlouho nám vlastně vydrží vzdělání a poznatky? Je to výrazně kratší dobu, než bychom řekli..

Show more
Nejsem trochu mimo? Jak na sebereflexi
Osobní rozvoj

Nejsem trochu mimo? Jak na sebereflexi

Učíme se celý život. Ale teprve když se zastavíme a otočíme zrcadlo na sebe, začíná to mít skutečný smysl.

Show more
Kolik ADHD je ve vás? A co to vlastně znamená být „roztěkaný“ v roce 2025?
Osobní rozvoj

Kolik ADHD je ve vás? A co to vlastně znamená být „roztěkaný“ v roce 2025?

Mluví se o něm všude. Jenže co když nejde o nemoc, ale o přirozenou reakci mozku? Možná nejste porouchaní – jen žijete v příliš hlučné době.

Show more
Učení ve středním věku a hned (a bezbolestně)
Osobní rozvoj

Učení ve středním věku a hned (a bezbolestně)

Návod, jak přejít od nárazových kurzů k trvalému a radostnému růstu.

Show more
Jen 9 % Čechů se aktivně vzdělává. Jak nás Zlatá klec kvalifikace drží v pasti?
Osobní rozvoj

Jen 9 % Čechů se aktivně vzdělává. Jak nás Zlatá klec kvalifikace drží v pasti?

Proč se naše diplomy a rychlokurzy staly největší brzdou vašeho růstu po čtyřicítce, a proč to potvrzují neúprosné statistiky?

Show more
Celoživotní vzdělávání: Proč sami sobě bráníme v růstu
Osobní rozvoj

Celoživotní vzdělávání: Proč sami sobě bráníme v růstu

Naše schopnost učit se nekončí s diplomem – ale s předsudkem, že už „víme dost“.

Show more
Proč vám naskočí husí kůže, i když vás nic neděsí
Osobní rozvoj

Proč vám naskočí husí kůže, i když vás nic neděsí

Jednoduchý reflex, složité emoce. Husí kůže je biologický podpis silného prožitku.

Show more
Emoční život peněz
Osobní rozvoj

Emoční život peněz

Peníze používáme každý den, ale mluvíme o nich raději co nejméně. Přitom rozhodují o vztazích, pocitu bezpečí i o tom, jak vnímáme sami sebe. A často víc, než si připouštíme.

Show more
Nedokážu vypnout. Proč nás relaxace někdy stresuje?
Osobní rozvoj

Nedokážu vypnout. Proč nás relaxace někdy stresuje?

Někteří lidé se bojí pavouků. Jiní zubařů. Ale pak je tu nový druh tiché úzkosti: strach z odpočinku. Proč se tolik lidí děsí chvíle, kdy nic nemusí?

Show more
Síla být sám: Proč je čas o samotě největším luxusem dnešní doby
Vztahy
Osobní rozvoj

Síla být sám: Proč je čas o samotě největším luxusem dnešní doby

Krátký únik od světa vás může zachránit před stresem – věda ukazuje, že i 15 minut o samotě má mocné účinky.

Show more
Když se vám život rozpadá pod rukama (a proč je to dobrá zpráva)
Osobní rozvoj

Když se vám život rozpadá pod rukama (a proč je to dobrá zpráva)

„Střední věk bolí – tělo protestuje, energie se tříští a smysl se schovává. Ale právě v téhle chvíli máme největší šanci svůj život znovu poskládat – podle sebe a lépe.“

Show more
Sny jako tajné dopisy od mozku
Osobní rozvoj

Sny jako tajné dopisy od mozku

Co nám chce naše mysl říct mezi půlnocí a budíkem?

Show more
Když přeběhne mráz po zádech
Osobní rozvoj

Když přeběhne mráz po zádech

Známý pocit husí kůže, náhlého mrazení či zastavení dechu není žádná náhoda. Frisson je neurologická reakce, která odhaluje víc, než se zdá.

Show more
Tetování - proč se ho stále bojíme? A co nám může dát?
Osobní rozvoj

Tetování - proč se ho stále bojíme? A co nám může dát?

I když dnes patří tetování mezi běžné módní doplňky, ve společenském podvědomí stále žije hluboko zakořeněný předsudek. Co když není jen výstřelek rebelů?

Show more
Stres se neptá, jestli máte čas. Poznáte ho dřív, než vás složí?
Zdraví
Osobní rozvoj

Stres se neptá, jestli máte čas. Poznáte ho dřív, než vás složí?

Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.

Show more
Jak si zaručeně vyčistit hlavu (a bez meditace)
Osobní rozvoj

Jak si zaručeně vyčistit hlavu (a bez meditace)

Nemusíte sedět v tureckém sedu a čekat na osvícení. Hlavu si můžete vyčistit mnohem přímočařeji. Funguje to okamžitě a dlouhodobě si můžete udržet mysl v klidu.

Show more
Jed: společenský status a jak nás pomalu otravuje
Osobní rozvoj

Jed: společenský status a jak nás pomalu otravuje

Touha po společenském postavení je jako tichý jed. Sladce chutná, ale zanechává pachuť prázdnoty. Jak se z tohoto začarovaného kruhu vymanit?

Show more
100 minut jen pro sebe: zvyk, který vám změní život k lepšímu
Osobní rozvoj

100 minut jen pro sebe: zvyk, který vám změní život k lepšímu

Každý den řešíme desítky úkolů, ale tu nejdůležitější schůzku často vynecháme – setkání se sebou samým. Sto minut denně jen pro sebe může být zásadní.