Pojďte napsat knihu! Aby se to hýbalo a vůbec to (všechno) napsali

Sedmý díl: Jak to ze sebe všechno vyndat? Vylít? Dostat do světa a jak to má být dlouhé?
Pojďte napsat knihu!  Aby se to hýbalo a vůbec to (všechno) napsali

Napište vyzvracenou verzi své knihy

Téměř všichni autoři umí své nápady sepsat. Nejvíce potřebují to, co jsme již probrali: definované umístění knihy a jasný knižní plán. Odtud už je samotné psaní snadné.

Problémy vznikají v myšlení, které se týká psaní. V této fázi se autoři zaseknou. Existuje však velmi dobrá rada, jak se tomu jednoduše vyhnout: Dejte si svolení napsat průměrnou první verzi.

Většina začínajících autorů má představu, že profesionální spisovatelé vydávají úžasné první návrhy nebo že jejich první návrh musí být opravdu dobrý. To je nesmysl. Všichni, i ti nejúspěšnější vyprodukují své první návrhy jako naprostý brak. Horší než průměrné. Prostě příšerné. Ale nemá smysl se tím trápit – je možné je upravovat, dokud nebudou lepší. Citát Barbary Kingsolverové mluví za vše: "Na začátku si dejte svolení napsat špatnou knihu. Revidujte, dokud to nebude špatná kniha.

Mnoho lidí se potýká s tím, že si musí dát svolení napsat průměrnou první verzi, proto někteří autoři vyvinuli koncept zvaný "vyzvracená verze". Je to proto, že když zvracíte, nezáleží vám na tom, abyste vypadali krásně. Když zvracíte, chcete to ze sebe prostě všechno dostat, protože jen tak to máte za sebou.

Na zvracení je skvělé to, že na rozdíl od zvracení před lidmi je vaše zvracení určeno POUZE vám. Jste jediný člověk, který ho kdy uvidí, a upravíte ho ještě předtím, než ho uvidí váš editor. Tím, že se soustředíte jen na to, abyste ho dostali ven, vám to zabrání číst a upravovat za pochodu, což vás nevyhnutelně zpomaluje a zdržuje.

Když napíšete něco, o čem si myslíte, že je to brak, prostě si řekněte: "To je problém pro mě v budoucnosti!" a pokračujte dál.

Napište svůj vyblitý návrh co nejrychleji. Nezastavujte se. Neupravujte. Pokračujte vpřed, aniž byste se ohlíželi zpět, dokud nebude zvratková předloha hotová. A prostě ho nečtěte, neexistuje, pokračujte, dokud nebude váš vyblitý návrh hotový.

Nejrychlejší způsob, jak zničit vyzvrácený návrh, je začít ho upravovat, než ho dokončíte. Pokud začnete upravovat svůj zvratkový návrh, zaseknete se. Pokud budete editovat ve fázi vomit draft, v nejlepším případě zdvojnásobíte čas, který vám psaní knihy zabere.

Používání metody zvraceného návrhu umožňuje dvě věci:

  1. Pozastaví vaše sebehodnocení.
  2. Vytváří dynamiku díky každodenním vítězstvím (získání 250 slov denně a oslava toho, že se to sčítá a přehodnocuje to, jak se vidíte).

Pokud upravujete během psaní, zcela to vaši knihu vykolejí. Tyran ve vašem mozku, ta vaše část, která je na sebe směšně tvrdá, vás začne odsuzovat a stydět se za vás a v nejlepším případě vás zpomalí - ne-li úplně zabije vaši motivaci.

Jak dlouhá by měla být vaše kniha?

Exsituje jednoduché doporučení na délku knihy - měla by být co nejkratší a nic nevynechat. Neměli byste psát s myšlenkou na délku, ale měli byste pamatovat na to, aby vaše kniha byla co nejkratší a nejkoncentrovanější. Kratší knihy jsou mnohem lepší. Lépe se prodávají a jsou čtivější, poutavější a působivější.

Údaje, které o tom máme, jsou zcela jasné: knihy do 100 stran se neprodávají tak dobře (nižší vnímání hodnoty), knihy mezi 100 a 199 stranami se prodávají nejlépe, knihy mezi 200 a 299 stranami se prodávají téměř stejně dobře jako ty stovkové a knihy nad 300 stran se prodávají nejméně (tato délka je velkou investicí času).

Jako pravidlo lze předpokládat zhruba 200 slov na tiskovou stránku, takže 100-199 stran je 20-40 tisíc slov. A 5-20 kapitol je obvykle to, co funguje nejlépe.

  1. Pojďte napsat knihu! Co je na tom těžkého?
  2. Jak udržet disciplínu?
  3. Proč chci vlastně psát?
  4. Píšete knihu? A pro koho?
  5. A o čem tedy vlastně bude Vaše nová kniha?
  6. Osnova kapitol, úvod a závěr
  7. Aby se to hýbalo a vůbec to (všechno) napsali
  8.  Jak vlastně psát?
  9. Aby se to dalo číst
  10. Nekonečné úpravy a dokončení

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj pexels.com

Články s podobnými tématy

Show more
Kariéru po 45 nemusíte začínat od nuly. Měníte kontext, ne sebe
Směřování/Práce

Kariéru po 45 nemusíte začínat od nuly. Měníte kontext, ne sebe

Po 45 neztrácíte na hodnotě, jen měříte jinou veličinu. Zjistěte, co dělá kariérní přechod po 45 úspěšným a jak přenést zkušenosti do nového oboru.

Show more
Odešli jste z role, která vás definovala. Identita nezmizela s ní
Směřování/Práce

Odešli jste z role, která vás definovala. Identita nezmizela s ní

Opuštění role, která vás definovala, identitu nesmaže. Podívejte se, co podle dat nejvíc rozhoduje o tom, jak se vám povede po jejím opuštění.

Show more
Proč strach z peněz brzdí rozhodnutí víc, než je rozumné
Směřování/Práce

Proč strach z peněz brzdí rozhodnutí víc, než je rozumné

Mozek počítá riziko ztráty u peněz jinak než riziko zisku, a proto rozhodnutí o změně práce brzdí strach i tehdy, když čísla vycházejí.

Show more
Jaké jsou vaše hodnoty? Většina lidí to zjistí, až když musí vybrat
Směřování/Práce

Jaké jsou vaše hodnoty? Většina lidí to zjistí, až když musí vybrat

Schwartzova teorie hodnot vysvětluje, proč hodnotový konflikt není vaše selhání, ale struktura. Zjistěte, co evidence o důsledcích dokládá – a co ne.

Show more
„Musím" nezmizí. S věkem přibývá jen jiné „chci"
Směřování/Práce

„Musím" nezmizí. S věkem přibývá jen jiné „chci"

Slib, že po padesátce ubude povinností, evidence nepotvrzuje. Co se doopravdy mění, je důvod, proč pořád něco musíte dělat.

Show more
Věk vadí dřív, než čekáte. A pauza se hodnotí zvlášť
Směřování/Práce

Věk vadí dřív, než čekáte. A pauza se hodnotí zvlášť

Věk snižuje šanci na odpověď na přihlášku už kolem padesátky. Zjistěte, co o návratu do práce po pauze skutečně dokládají data – a co ne.

Show more
Impostorský syndrom nečeká, až budete cítit jistotu
Směřování/Práce

Impostorský syndrom nečeká, až budete cítit jistotu

Impostorský syndrom nemá jedno vysvětlující číslo. Zjistěte, co o něm věda ví — a proč čekání na pocit jistoty není strategie, kterou podpoří data.

Show more
Nezáleží, jak vážně je na tom váš rodič. Záleží, jak moc vás péče tíží
Směřování/Práce

Nezáleží, jak vážně je na tom váš rodič. Záleží, jak moc vás péče tíží

Nejde o počet hodin péče o rodiče, ale o pociťovanou zátěž. Podle dat ani rozšířený mýtus o ženách v péči neobstojí.

Show more
Truchlení za odchodem dětí z domova: máte na něj právo
Směřování/Práce

Truchlení za odchodem dětí z domova: máte na něj právo

Smutek nad odchodem dětí je legitimní, i když ho okolí neuznává a průměrná data nemluví o poklesu spokojenosti. Poctivý pohled na obojí.

Show more
Prázdné hnízdo: novou roli hledejte podle toho, co dodá
Směřování/Práce

Prázdné hnízdo: novou roli hledejte podle toho, co dodá

Novou náplň po odchodu dětí nevybírejte podle zvuku, ale podle toho, co skutečně dodá. Pořadí kroků, které možná nečekáte.

Show more
Prázdné hnízdo bolí, i když jste si ho přáli. Tady je proč
Směřování/Práce

Prázdné hnízdo bolí, i když jste si ho přáli. Tady je proč

Proč prázdné hnízdo bolí, i když jste na něj čekali roky. Co se skutečně děje ve vztahu a proč to u většiny není krize.

Show more
Jaké máme v životě překážky?
Směřování/Práce

Jaké máme v životě překážky?

Občas můžeme mít pocit, že všechno proti nám. Možná by mohlo pomoci vědomí, že problémy se dají v naší hlavě rozdělit jenom do 3 kategorií.

Show more
Jak se odlepit od rolí a vrátit se k sobě: čtyři kroky, které jdou udělat tento týden
Směřování/Práce

Jak se odlepit od rolí a vrátit se k sobě: čtyři kroky, které jdou udělat tento týden

Nevíte, co chcete, když je konečně čas jen na vás? Čtyři konkrétní kroky, jak po padesátce najít sebe — bez sebepoznávacího maratonu.

Show more
Slyšíte tichý hlas, že takhle už ne? Glennon Doyle a věda o autonomii
Směřování/Práce

Slyšíte tichý hlas, že takhle už ne? Glennon Doyle a věda o autonomii

Tichý hlas, že takhle už ne, není sobectví. Glennon Doyle a věda o autonomii vysvětlují, proč chtít žít podle sebe po padesátce je potřeba, ne vina.

Show more
Kdo jste, když si odmyslíte všechny role, které hrajete
Směřování/Práce

Kdo jste, když si odmyslíte všechny role, které hrajete

Když se uvolní role, na které stálo vaše sebepojetí, otázka „kdo jsem" bolí právem. Zjistěte, co identitu po padesátce skutečně ohrožuje a posiluje.

Show more
Proč nemít všechno jen sluncem zalité?
Směřování/Práce

Proč nemít všechno jen sluncem zalité?

Jak by to bylo krásné, kdybychom neměli žádné problémy. Proč se vlastně ještě zabývat nějakými negativními oblastmi a myšlenkami?

Show more
Odkládáme život na potom. O tom „proč" víme víc než o „jak"
Směřování/Práce

Odkládáme život na potom. O tom „proč" víme víc než o „jak"

Odkládání není slabá vůle. Vysvětlujeme mechanismus podle výzkumu — a poctivě přiznáváme, co o účinných řešeních doloženo není.

Show more
Kolik času vám zbývá — a proč vám to samo nic nezmění
Směřování/Práce

Kolik času vám zbývá — a proč vám to samo nic nezmění

Kolik let vám podle demografie skutečně zbývá – a proč vědomí konečnosti samo o sobě nic nemění. Poctivý účet čísel i jejich hranic.

Show more
Generativita vs. stagnace: co Erikson netušil o středním věku
Směřování/Práce

Generativita vs. stagnace: co Erikson netušil o středním věku

Erikson umístil generativitu do středního věku. Data ukazují, že s věkem souvisí jen slabě a s pohlavím vůbec — záleží na tom, čemu věnujete pozornost.

Show more
Jak se dívat na svět z jiného úhlu?
Směřování/Práce

Jak se dívat na svět z jiného úhlu?

…a nacházet radost i v oblastech, které jsou kolem nás, ale nedíváme se na ně tak. Popis, příklady i doporučení.