
Alex Dowis: Z podchodu do světel ramp
„Já maluju čtyři čáry za vteřinu,“ říká bez přehánění. A diváci žasnou – nejen nad rychlostí, ale i nad tím, že z takového tempa vznikají realistické obrazy.
Alex Dowis – umělec, jehož jméno znají lidé v Americe, Číně, Itálii nebo na plážích Zanzibaru. Ale Česko? Tady ho paradoxně zná méně lidí. Přesto je průkopníkem light artu – techniky, která vypadá jako kouzlo, ale za kterou se skrývá roky vývoje, matematika, pot a šlachy v zánětu.
Alex se nebojí otevřeně mluvit. O tom, jak ho graffiti dovedlo ke světlu. O tom, jaký je rozdíl mezi tím, když maluješ obraz, a když jsi fyzicky uvnitř obrazu o velikosti 12 metrů čtverečních. A také o tom, co znamená chyba, když tvoříš ve zlomcích vteřiny.
„Nejde o to, jak rychle maluju, ale co tím vyprávím,“ říká Alex, který v sobě kombinuje výtvarníka, scénografa, režiséra, ale i producenta a filozofa. Ve světě má za sebou vystoupení v America’s Got Talent nebo italské verzi téže show. Televizní vystoupení, která mu doslova změnila život – nejen jako reklama, ale i jako start do mezinárodních vod.
Vedle úspěchů ale Dowis otevřeně mluví i o nejtěžších chvílích života. O ztrátě syna. O tom, jak taková tragédie může člověka zlomit – ale i proměnit. A jak nakonec i přes bolest můžeš stát na jevišti a vyprávět příběh.
„Sním o tom, že vytvořím velké představení, které ukáže, co cítím. Ale potřebuju partnery, kteří uvěří, že to existuje. Protože to opravdu existuje.“
Na závěr přiznává: graffiti pořád miluje. A ano, ještě si občas střihne i podzemní akci. Jen se to musí dobře naplánovat. Ale dnes už ví, že největší síla není ve spreji, ale ve světle, které maluje příběhy.
Poslechněte si celý rozhovor v našem podcastu Magnoli Universe.
Autoři: Antonín Parma, David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: archiv Magnoli