NABLÍZKO. Přirozené pokračování jedné cesty
Rozhovorů pod názvem Magnoli Universe vzniklo téměř padesát — šlo o setkání s lidmi, která často zavedla jejich autora mnohem dál, než původně čekal. Proto jde dál.
Barbora Kroužková vzpomíná na devadesátky plné práce a klubů, kdy novinařinu objevovala doslova za pochodu. „Byla to doba mejdanů a zároveň velkého učení,“ říká. Novinařina ji pohltila a dodnes ji baví tím, že žádný den není stejný.
Jedním z hlavních témat je její kniha Odstíny mateřství, která přináší příběhy rodičů procházejících těžkými zkušenostmi. „Chtěla jsem ukázat, že vždycky existuje naděje,“ vysvětluje. Inspiraci čerpala i ze svého osobního příběhu – narození dcery s vrozenou vadou jícnu.
„Nikdy si na to nezvyknete. Přijmete to, ale je to pořád přítomno,“ říká. První týdny v nemocnici ji naučily, že klid matky je zásadní pro klid dítěte. „Umřelo moje ego. Najednou jsem věděla, že jediná cesta je být vnitřně vyrovnaná.“
Vedle nemocné dcery se snažila neztratit tu starší. „Říká se jim skleněné děti. Já chtěla, aby nebyla na druhé koleji. Trávily jsme spolu čas, dělaly si dívčí víkendy.“
Práce jí paradoxně pomohla přežít těžké období. „Vysílání bylo ventil. Dveře zavřu a jsem v jiném světě. Byla jsem na sebe přísná – nechtěla jsem, aby kdokoliv poznal, čím si doma procházím.“
Rozhovor se dotýká i její novinářské práce. Tvrdé otázky politikům považuje za povinnost. „Lidé s mocí mají skládat účty, nejen jednou za čtyři roky,“ vysvětluje.
Do budoucna plánuje další knihu, tentokrát na jiné téma. A co by si přála, aby si jednou její dcery odnesly z rozhovorů a knih? „Že máma je pravdivá a pořád říká to samé.“
Rozhovor s Barborou Kroužkovou není jen o kariéře a hudbě. Je o životní síle, která se rodí z těžkých zkoušek. A také o tom, že i bolest může být začátkem nového, hlubšího pohledu na svět.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube nebo dalších podcastových platformách:
Autoři: Antonín Parma, David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: archiv Magnoli