Hluk – tichý zabiják

Připadá vám, že žijete v neustálém hluku? A že to není až taková hrůza? Možná vás překvapí, že tenhle všudypřítomný hluk nám na životě pěkně ubírá!

Hluk je pro nás tak běžnou součástí života, že si ho už ani nevšimneme – dokud nás nezačne rušit při práci, večeři nebo ve chvíli, kdy se snažíme usnout a najednou někde vytrvale štěká pes. Ale to je jen špička ledovce. Náš sluch si totiž „vede záznamy“ a každá decibelová nadílka může zanechat stopu. Vliv hluku je vážný a sahá od neškodné únavy až po poruchy spánku a srdeční onemocnění. Vítejte ve světě, kde ticho léčí a hluk ničí – a možná i tam, kde si hluk zvykáme brát o něco vážněji.

Když si tělo myslí, že jde do boje

Možná jste si všimli, že když zazvoní nečekaně hlasitý telefon, nebo někdo prudce zabouchne dveře, vyskočí vám tep. To není jen leknutí – je to starý dobrý reflex „bojuj, nebo uteč“. Když byl ještě člověk závislý na lovu a útěku, každá hlasitá rána znamenala nebezpečí. Srdce pumpovalo ostošest, svaly se připravily k boji a stresové hormony, jako kortizol a adrenalin, zaplavily krev. Ale to bylo kdysi, když jsme takové situace zažívali občas.

Dnes nám uši „bojovně“ reagují na hluk aut, tramvají nebo nekonečných alarmů. I když teď už žádný divoký šavlozubý tygr za dveřmi není, naše tělo reaguje pořád stejně – dlouhodobým zvýšením stresových hormonů. Výsledkem je, že jsme celkově víc unavení, podráždění a naše srdce dostává pěkně zabrat.

Studie provedená poblíž frankfurtského letiště zjistila, že lidé žijící blízko hluku letadel mají až o 8 % vyšší riziko srdečního infarktu než ti v tichu. Problém je, že ani nemusí být vzhůru, aby hluk škodil – i během spánku hladiny kortizolu stoupají, a to přináší dlouhodobé zdravotní důsledky.

Narušený spánek – naštvaní sousedé i nižší produktivita

Určitě znáte ten pocit: lehnete si do postele, zavřete oči, a najednou si váš soused pustí v jedenáct večer techno tak nahlas, že to slyší celá ulice. Všichni se pak modlíme za zázrak nebo v duchu mlátíme na stěny, ale efekt je stejný – náš spánek je v tahu. I když se během noci nakonec „přinutíte“ spát, vaše tělo stejně nedosáhne potřebné hloubky odpočinku. Hluk narušuje hluboký spánek, takže se probouzíme unavení, s menší výdrží a špatnou náladou.

Lidé žijící v hlučných částech měst, zvláště blízko silnic, prý mají až o 30 % vyšší riziko chronické nespavosti. Ženy bývají citlivější na hluk během spánku výrazně více, než muži. Prý je to důsledek starého instinktu chránícího děti před nebezpečím – dnes už se ale neprobudíme kvůli šelmě, ale spíše kvůli rámusu z diskotéky přes ulici.

Některý hluk nám dělá dobře

Zajímavé je, že některé zvuky na nás působí přesně opačně než hlučné město. Jak je možné, že přírodní zvuky, jako je šumění lesa nebo déšť, mohou být uklidňující? Na rozdíl od neustále přerušovaných, ostrých a nepravidelných zvuků města, příroda využívá monotónních a příjemných zvukových vzorců, které mají na naše nervy uklidňující účinky.

O tom, jak přírodní zvuky působí na naše psychické zdraví, se přesvědčili například vědci ve Finsku. Zjistili, že lidé, kteří tráví pravidelný čas v přírodě nebo poslouchají přírodní zvuky, mají nižší hladinu stresu a cítí se vyrovnanější. Navíc, když lidé poslouchají přírodní zvuky během dne, snižují tím hladinu stresových hormonů téměř stejně efektivně jako meditace. Takže pokud nemůžete uniknout hluku města, zkuste si alespoň dopřát chvíli s „deštěm v reproduktorech“.

Hluk a naše nálada

Představte si, že denně pracujete v hlučné kanceláři. Klávesnice bouchá, kopírka hučí, a přes skleněné dveře slyšíte každou debatu kolegů z vedlejšího oddělení. To je už samo o sobě náročné, ale vědci zjistili, že lidé vystaveni dlouhodobému hluku na pracovišti trpí častěji příznaky deprese a úzkosti.

Japonská studie zjistila, že zaměstnanci v hlučnějších kancelářích vykazují nižší produktivitu a častěji bojují s negativními emocemi. Překvapivé je, že i krátké pauzy na tichém místě nebo v přírodě mohou mít výrazně pozitivní vliv na psychickou pohodu a zlepšit koncentraci a náladu. Takže pokud pracujete v prostředí, kde se stále něco děje, najděte si čas na krátkou procházku – váš mozek vám poděkuje.

Jak se před hlukem bránit?

Ticho je dnes zbožím, které má v uspěchaném světě vysokou cenu. Přesto existuje několik jednoduchých triků, jak si ho dopřát víc:

  1. Vyberte si bydlení s rozumem: Pokud máte možnost, zkuste bydlet dál od hlavních silnic nebo hlučných zón. Možná si za to budete muset připlatit, ale kvalitní spánek a klid za to stojí. Ke zvážení je i jiné umístění ložnice.
  2. Investujte do akustické izolace: Jestli vás hluk doma trápí, vyplatí se pořídit si zvukotěsná okna nebo závěsy. Ano, není to levné, ale v porovnání s náklady na zdravotní péči nebo opravu nervového systému je to pořád příjemná varianta.
  3. Používejte sluchátka s potlačením hluku: Pokud trávíte čas v hlučném prostředí, ať už v práci nebo na cestách, sluchátka vám umožní aspoň částečně minimalizovat škodlivý vliv hluku.
  4. Relaxujte v tichu nebo se zvuky přírody: Najděte si chvíli a místo, kde si můžete užít ticho nebo si pustit relaxační hudbu. Vědci dokonce doporučují tzv. „denní ticho“ – deset minut bez žádného hluku. Zní to možná jednoduše, ale když se nad tím zamyslíte, kdo má dnes každý den deset minut ticha?
  5. Podpořte „tiché zóny“ ve městech: Některá města, jako například Vídeň nebo Berlín, zavádějí tzv. „tiché zóny“, kde je omezena hlasitost zvuků nad určitou úroveň. Čím více těchto zón bude, tím zdravější prostředí pro nás všechna budou.

Ticho jako nový luxus

Na závěr zbývá jen říci, že hluk může být nečekaným „nepřítelem“, který nás dlouhodobě ovlivňuje víc, než bychom čekali. Možná nastal čas, abychom začali hluk brát vážně. Stát si za svým právem na klid není přehnané – je to něco, co může výrazně zlepšit kvalitu života, zdraví i mezilidské vztahy. Takže příště, až budete v klidné kavárně, kde není rádio ani hlučná ulice za okny, věnujte chvíli tomu, abyste si to opravdu užili. Ticho je totiž luxus, který stojí za to si dopřát.

Autor: Tomáš Poucha

Foto: Pexels.com

Zdroje:

  1. https://www.bmj.com/content/347/bmj.f5561
  2. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0018720811415675
  3. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969718307883


 

Články s podobnými tématy