Když se v 53 letech staneš poprvé tátou, změní ti to život. Moderátor a novinář Honza Dědek o tom mluví bez příkras – včetně obav o vlastní zdraví, které k tomu nečekaně přijdou. O tom, jak moc je pro něj důležité být tady pro svou dceru co nejdéle. A samozřejmě také o muzice, která jeho život formovala a formuje dodnes.
„Je mi 53 a mému dítěti je nula. Tak jasně, že začneš víc myslet na sebe. Chceš vydržet co nejdýl, aby třeba v sedmi nebyla sirotek,“ říká otevřeně. A není to klišé. Být starším rodičem přináší nejen radost, ale i velmi praktické obavy.
Bonding a první přebalování
Honza popisuje i zážitek z porodu, kde se vše změnilo ve vteřině: „Byl jsem u císařského řezu a díky tomu hned u bondingu. Přebaloval jsem dřív než partnerka. Pamatuju si ten okamžik, kdy máš před sebou něco křehkého, co se narodilo před chvílí. Najednou se bojíš dotknout.“
Ač dceru Jasmínu Annu na koncerty zatím netahá, přiznává s úsměvem, že už s ní absolvovali „školu Linkin Park a Iron Maiden“ – i když zatím spíš v uspávací verzi.
Hudba jako celoživotní láska
Hudba se Honzovi nikdy neomrzela – i když s věkem přichází větší opatrnost, vybíravost a někdy i lehká nuda. „Pídím se po nové muzice. Ale budu upřímný – málo co mě překvapí. To je asi ta daň, když toho máš tolik naposloucháno,“ vysvětluje.
Nové desky ale poslouchá celé – žádné přeskakování: „Jsem albovej posluchač. Otevřu si to od začátku do konce, kouknu na obal, přečtu si něco o kapele.“
A přiznává i fenomén, který znají mnozí: že naživo se mu některé kapely líbí víc než ze záznamu. Nedávný zážitek? „Na Rock for People mě letos naprosto nadchla norská zpěvačka Sigrid. Naživo mě úplně rozsekala. Večer jsem si pustil její album a už to tak silné nebylo. Živý zážitek nic nenahradí.“
Koncerty si vybírá čím dál víc
Doba, kdy chtěl být na všem, co přijelo do Prahy, je pryč. „V devadesátkách sem všechno jelo poprvé, takže jsi chtěl být u všeho. Dneska si řekneš – půjdu na AC/DC počtvrtý? Má to ještě tu sílu? Už si vybírám.“
A občas přichází nostalgie: Rolling Stones na Strahově v roce 1990 je pro něj nesmrtelný zážitek. Nebo Velvet Underground v Paláci kultury. „Pamatuju si, jak jsme umírali ve vedru už od tří odpoledne. Ale stálo to za to.“
Přes 5000 rozhovorů a pořád trochu tréma
Rozhovory jsou druhá velká vášeň. Honza jich má na kontě kolem pěti tisíc. A pořád má trochu trému – zvlášť když jde o živé publikum. „Je to tak trochu divadelní představení. A cítíš zodpovědnost, aby to ty lidi bavilo.“
I zkušeným profíkům se ale stává, že něco zkazí. „Přestože mám podklady, zapomenu se zeptat na něco důležitého. A pak si říkám: Ježišmarja, to mohla být krásná pasáž.“
Politici? Ne, díky.
V jeho pořadu politici prakticky nejsou. „Dělají ze sebe politiky i před kamerou. V zákulisí jsou někdy skvělí, vtipní, lidští. Ale rozsvítí se kamery a je po srandě. Nejsou autentičtí. Pro mě ztráta času.“
Nové projekty? Muzika ho neopouští
A co ještě v životě zkusit? Pilotem ani zahradníkem se už nestane. Ale třeba scénář k hudebnímu filmu? Proč ne. „To bych bral. I když je to vlastně pořád muzika.“
Honza taky začal hrát na příčnou flétnu – sen z dětství, který tehdy nebyl dostupný. „Chodím k učitelce, trpělivě mě učí noty. Hraju si. A víš, co? Je to super pocit.“
O dlouhověkosti a terapii
Téma dlouhověkosti bere vážně. „Přestal jsem pít. A říkám si: chci tu být aspoň do jejich dospělosti. V 70. by jí bylo 18.“ Sportu přiznává méně, ale pingpong, kolo a lyže se pořád drží.
A pro duši? Terapeut. „Stejně jako máš zubaře. Je to péče o sebe. Něco jako masáž, jen pro hlavu.“
Sebevědomí a výchova
Přiznává, že je generace vychovaná k tomu moc nevyčuhovat. „Neříkej, že jsi v něčem dobrej. Drž se zpátky.“ I to řešil na terapii. A dceři by rád předal hlavně jedno: „Aby dělala, co ji baví. Aby nebyla nešťastná z práce, kterou jen trpíš.“
A na co je pyšný?
„Že jsem si šel za tím, co jsem chtěl. I když jsem vystudoval průmyslovku, věděl jsem, že skončím u psaní a novinařiny. Nechtěl jsem sedět v kanceláři a nenávidět svůj život.“
Chcete slyšet celý Honzův příběh? Poslechněte si podcast Magnoli Universe na všech streamovacích platformách. Nebo si pusťte celý rozhovor na YouTube kanálu Magnoli ZDE.
Autoři: Antonín Parma, David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: archiv Magnoli
Zdroj: Magnoli Universe
Článek vznikl s podporou AI.
Zpěvačka Klára Vytisková v rozhovoru o desce Vega, mateřství, harmonickém partnerství, zpomalení i o tom, proč už nechce nic skrývat – ani za jazyk, ani za kostým.
Co ji ještě překvapuje na lidech? Dokumentaristka Helena Třeštíková o sledování života, vnoučatech i stínu veřejného prostoru.
Jak poznat, že je příběh hotový? Helena Třeštíková ukazuje, že dokument je hlavně o překvapení, empatii a čase.
„Chtěla jsem, aby moje knížka – i když je pohádková – mluvila o smrti s lehkostí. Aby to dítě i dospělý mohli unést", říká její autorka.
Smrt jako setkání, mateřství jako zemité probuzení a děda jako strom. Petra Nesvačilová mluví o tom, co většina radši přechází.
Nová kniha Josefa Formánka vznikla z rozchodu – a proměnila bolest v klid.
„Klid nenajdete na dovolené, ale v sobě,“ říká autor nové knihy Zamilovaný poutník, který přešel Evropu pěšky.
Zpěvačka a vítězka první slovenské Superstar otevřeně o terapii, úzkostech, duševním zdraví, ale i o lásce, hudbě a demokracii.
Vítězka první slovenské Superstar o tom, jak přežila očekávání, ztratila se – a znovu našla samu sebe.
O zdravé budoucnosti, alkoholu, terapii, vztazích i o tom, proč je důležité přiznat chyby.
"Zdraví není samozřejmost – máme ho ve vlastních rukou", říká chirurg Šebek.
Rozhovor s Barborou Kroužkovou, známou českou televizní a rozhlasovou novinářkou, moderátorkou a autorkou knihy Odstíny mateřství.
Otevřený rozhovor o jiném vnímání života se známou českou novinářkou, moderátorkou a autorkou knihy Odstíny mateřství.
Jak by vypadal svět, kde se platí úsměvy? Sedláček otevírá cestu od ekonomie k duchu.
O duši AI, smrti, víře i Havlovi. Ekonom a filozof Sedláček otevřeně o těžkých ztrátách i nadějích.
Rozhovor o životě s fotoaparátem, sbírkách, studentech a o tom, proč je důležité vědět, kdy nefotit.
Známý fotograf a pedagog Tomáš Třeštík o proměnách profese, AI i o tom, proč je empatie důležitější než technika.
Autorka knihy „Žiju bez dětí“ vypráví, jak se smířila s tím, že nebude mámou. A jak se jí nakonec stala hned třikrát.
Mluvila, když ostatní mlčeli. Známá televizní tvář o sexuálním násilí, bezdětnosti i zázracích, které přichází potichu.
V rozhovoru ze série Magnoli Universe mluví úspěšná herečka o tom, jak vypadá skutečná vnitřní obnova. Bez pozlátka. A také bez iluze dokonalého mateřství.
