Jak nás vidí naše děti?

Každá mince má vždy dvě strany a možná není špatné zamyslet se nad tím, zda naše děti v nějakých oblastech třeba taky tak nějak nemají pravdu. Co říká věda?

Generační spor je tady od nepaměti. Každá generace říkala o té předchozí, že je asi nejhorší v historii (povzdechl si tak už Aristoteles) a to samé říká o generaci rodičů každá generace dětí. Negovat to předchozí je naprosto přirozené, ale něco na tom může být…

Co na nás mladým nejčastěji vadí?

Samozřejmě, každá rodina a každý vztah je jedinečný, nicméně existuje několik obecných věcí, které mohou mladým lidem na svých rodičích vadit:

Kontrola – Je to velice častý zdroj frustrace, když rodiče chtějí mít kontrolu nad tím, co potomci dělají, s kým se vídají nebo jak tráví svůj čas.

Nedostatek důvěry – Ono to není tak daleko od předchozího bodu - pocit, že rodiče svým ratolestem nedůvěřují a nejsou ochotni jim dát větší volnost nebo nezávislost jde s kontrolou ruku v ruce.

Rozdílné názory – jiný pohled na svět tady byl vždy a dnes je prakticky nemožné dívat se na svět stejně. Okolí, technologie, pohledy, názory se mění s takovou rychlostí, že udržet si stejný pohled je prakticky nemožné. Každopádně mladým lidem to hoooodně vadí a často to může vést k napětí a konfliktům.

Komunikace – To už je oblast, která možná tak nesouvisí s nastavením, ale s dobrým „řemeslem“. Frustrace a nepochopení pramení z nedostatku otevřené a zdravé komunikace. To je o vzájemném naslouchání a snaze porozumět potřebám a obavám a důležité je také poskytnout dítěti bezpečné prostředí pro projevování svých pocitů, a to i tehdy, když nejsou pozitivní.

Technologie - Některým mladým lidem mohou vadit rodiče, kteří nejsou technologicky zdatní a mají problémy s používáním moderních technologií. Zpátečníci, trochu bambulové, co se štítí toho nového, nebo na to nadávají prostě proto, že to neznají nebo neumí. Nedělalo to zle vám samotným, u vašich rodičů?

Co děti mohou na svých rodičích nejvíce oceňovat?

Nechceme tady dělat obecný soupis, ale je určitě dobré zamyslet se nad tím, zda obě strany to stejné vysílají a to stejné i přijímají – jestli se nám nějaká vyznění, důkazy nebo příznaky cestou nepokroutí. Možná to bude znít občas trochu frázovitě, ale průzkumy ukazují, že mladá generace nejvíce oceňuje:

Podpora a láska - Rodiče, kteří svým dětem poskytují podporu a lásku, mohou být pro mladou generaci velkým zdrojem síly a motivace. Často může hodně pomoci jen být pro své děti přítomni a podporovat je v jejich zájmech a cílech, dodávat jim emocionální stabilitu, aby zvládalo překonat výzvy, se kterými se setkávají. Je tady dobré si představit škálu, třeba od 1 do 10 – kde jsme my, jak se chováme a na jaké hodnotě to vnímají naše děti. Pokud je číslo hodně rozdílné, možná bychom na tom mohli zamakat …

Vzdělání a zkušenosti – Je to přirozené – o tom by vztah měl být často – o větším vzdělaní a bohatých zkušenostech, které můžeme svým dětem předávat a pomáhat jim rozvíjet své schopnosti. Jen by to nemělo být postaveno pouze na tom, že jsme prostě starší, ale opravdu bychom měli být vzdělaní a naše doporučení by mělo vycházet z něčeho víc, než jen z toho, že víme, jak to chodí.
Rodiče by se do vzdělání a výchovy měli aktivně „zapojit“ nenechat to na škole a pomáhat dětem rozvíjet jejich dovednosti, znalosti a kreativitu, ukazovat jim, jak správně řešit problémy a zvládat stresové situace.

Často se také ukazuje, že (nejen děti) si neumím stanovit jasné cíle a také si život i svůj čas plánovat. Na to také nepotřebujeme žádné školy a můžeme v tom zatraceně pomoci.

Příkladný charakter – Vzory byly a jsou pro mladé velmi přínosné, i když hodně negují. Je otázka, jak nás děti vidí, zda si nelžeme do kapsy, jestli jsme si něčím svůj obraz nepokazili… Patří sem také vytváření pozitivního prostředí – ať už pro chování, komunikaci nebo zdravé návyky, jako je fyzická aktivita, zdravá strava a dostatek spánku.

Empatie a porozumění – to je další oblast, která velice úzce navazuje na ty předchozí a v podstatě je rozvíjí a pomáhá je naplnit - rodiče, kteří jsou empatičtí a chápou potřeby svých dětí, mladé generaci pomáhají rozvíjet své emoční schopnosti a rozumět druhým lidem.

Respekt a důvěra – všechny děti po tom touží, chtějí mít pevné základy, na kterých mohou stavět - rodiče, kteří je respektují, důvěřují jim. To mladé generaci dává sebevědomí a pomáhá rozvíjet vlastní identitu.

Humor a nadhled – To by nemuselo být vlastně vůbec těžké – se zkušeností nám to přichází v podstatě samo a průzkumy to jen potvrzují - smysl pro humor a nadhled, mohou pomoci mladé generaci zvládat stresové situace a učit se nebrat všechno příliš vážně.

Jaké knihy nebo zdroje na toto téma jsou neuznávanější?

Publikací existuje mnoho, některé z nejuznávanějších jsou:

  1. "Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly" od Adele Faber a Elaine Mazlish - kniha se zaměřuje na komunikaci mezi rodiči a dětmi a nabízí konkrétní techniky pro vylepšení komunikace.
  2. "Umění komunikace s dětmi" od Haima G. Ginotta – čtivá kniha se zabývá tím, jak vychovávat děti, aby se cítily respektovány, oceněny a milované, a jak posilovat rodinné vztahy.
  3. Nástroje pozitívnej rodičovskej výchovy“ (SK), Jane Nelsenová - 49 metod jak zastavit mocenské boje, budovat komunikaci a posilovat, schopné děti.
  4. "Emoční inteligence dítěte a její rozvoj" od Lawrence Shapirové - emocionální vývoj dětí a praktické návody pro rodiče, jak pomoci dětem vyrovnávat se s emocemi.
  5. "Dokonalý život, Být průměrný není normální“ Pavel Vosoba – čtivá kniha o předávání zkušeností mladším generacím.

Mezi další uznávané zdroje patří také různé online komunity a diskusní fóra, které umožňují rodičům sdílet své zkušenosti a rady s ostatními. Třeba i v rámci Magnoli…


 

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj: pexels.com

Články s podobnými tématy