Jak se rozhoduje James Bond?

Jak si nastavit hranice mezi prací a životem a nepropadat večernímu „ještě tohle dodělám“

Je pro Vás snadné se rozhodovat a nepochybovat? Kolik rozhodnut udělají třeba top manažeři? Fascinující čísla a souvislosti spojené s přemýšlením a správným rozhodnutím.

Jednoduché cvičení, díky kterému si můžeme ujasnit co chceme, nechceme, kdy to přeháníme a čeho vlastně máme méně, než bychom chtěli.

Prokázalo se, že stačí meditovat jen jednou a už je to rozdíl. Nechcete se nad tím ještě jednou zamyslet?

Lidé se neumí, nechtějí nebo se jednoduše bojí rozhodnout a důvody mohou být různé. Pojďme se podívat na základní princip rozhodování.

Je to změna jako blázen! Pandemie vnesla do našich životů proměnu paradigmat v osobní i pracovní rovině. Není však proti selskému rozumu, aby se k ženám chovali nadřízení jinak, než k silnějšímu pohlaví?

Již jste se setkali s tím, že někdo vyřešil problém tak jednoduše, že jste se zlobili, že vás to samotné nenapadlo? Jak to, že někomu to tak jde a někdo se s tím tak trápí? V čem je rozdíl mezi laikem a odborníkem?

Je to vědecký nesmysl, ale přesto funguje. Ne jako diagnóza, ale jako zrcadlo lidské duše v lednu.

Většina dospělých lidí má v hlavě jiné číslo, než jaké mají v občance. Nejde o sebeklam ani o pózu. Co je subjektivní věk a proč je důležitý?

Ambice, povaha, nebo tlak z dětství? Co o nás prozrazuje soutěživost – a co s tím můžeme dělat.

Jak dlouho nám vlastně vydrží vzdělání a poznatky? Je to výrazně kratší dobu, než bychom řekli..

Učíme se celý život. Ale teprve když se zastavíme a otočíme zrcadlo na sebe, začíná to mít skutečný smysl.

Mluví se o něm všude. Jenže co když nejde o nemoc, ale o přirozenou reakci mozku? Možná nejste porouchaní – jen žijete v příliš hlučné době.

Návod, jak přejít od nárazových kurzů k trvalému a radostnému růstu.

Proč se naše diplomy a rychlokurzy staly největší brzdou vašeho růstu po čtyřicítce, a proč to potvrzují neúprosné statistiky?

Naše schopnost učit se nekončí s diplomem – ale s předsudkem, že už „víme dost“.

Jednoduchý reflex, složité emoce. Husí kůže je biologický podpis silného prožitku.

Peníze používáme každý den, ale mluvíme o nich raději co nejméně. Přitom rozhodují o vztazích, pocitu bezpečí i o tom, jak vnímáme sami sebe. A často víc, než si připouštíme.

Někteří lidé se bojí pavouků. Jiní zubařů. Ale pak je tu nový druh tiché úzkosti: strach z odpočinku. Proč se tolik lidí děsí chvíle, kdy nic nemusí?

Krátký únik od světa vás může zachránit před stresem – věda ukazuje, že i 15 minut o samotě má mocné účinky.