Jak se nenechat ovládat penězi? Jak se na ně dívat – a jak se o nich, s nimi i bez nich rozhodovat?
Byl jsem na třídním srazu. Ne, nepromítaly se fotky z porodnic, neprobíhalo srovnávání hypoték ani tichá soutěž o to, kdo má víc nul na účtu. A přesto jsem si z toho večera odnesl jedno silné zjištění: že i vztah k penězům může být tichý, nenápadný – a zdravý.
Jako někdo, kdo má za sebou fázi, kdy jsem peníze honil víc, než mi bylo milé, jsem si nemohl nevšimnout, jak moc mimo zájem tenhle fenomén na srazu byl. Ne že by zmizel – ale ztratil nadvládu. A to bylo překvapivě osvobozující.
Mimochodem: když říkám, že peníze nejsou to hlavní, neříkám, že nejsou důležité. Jen si čím dál víc stojím za tím, že „peníze nejsou nejdůležitější, ale ty nejdůležitější věci umí dost ovlivnit.“ A právě proto se vyplatí o jejich roli přemýšlet jinak.
Když se peníze nehádají
Všiml jsem si, že někteří lidé s penězi vycházejí, jako by spolu měli tichou dohodu. Ne proto, že by jimi pohrdali nebo jimi plýtvali. Spíš proto, že jim neumožňují diktovat náladu, směr ani hodnotu toho, co prožívají.
Za tímhle přístupem nebývá kouzelná aplikace ani tajný účet. Bývá tam schopnost říkat „ne“. Ne reklamním slibům, ne potřebě dokazovat si, že „na to mám“, ne automatickému impulsu utrácet, když se něco v životě hýbe. Tihle lidé bývají silní právě v tom, že nehoní výhodu – ale přiměřenost.
Psychologicky je to zajímavé – náš mozek je stavěný na přežití, ne na klid. Reaguje mnohem silněji na ztrátu než na zisk (loss aversion). Proto držíme zbytečné věci, platíme za služby, které nevyužíváme, a bojíme se pustit představy, které už nefungují. Bojíme se přijít o iluzi, i když nám nedává nic.
Peníze v sobě nesou identitu. Často říkají, kdo jsme, nebo kdo si myslíme, že bychom měli být. A právě proto jsou snadno ovlivnitelné – porovnáváním, tlakem okolí, snahou zapadnout. A i když víme, že „víc“ nemusí být „lépe“, často to stejně ignorujeme. Ne protože jsme slabí, ale protože jsme unavení. Tomu se říká decision fatigue. Čím víc možností máme, tím hůř se rozhodujeme. To není názor, to je fakt.
A co když začneme jinde?
Možná si říkáte, že řešení je jednoduché – začít sledovat výdaje, vést si tabulku, plánovat investice. A možná ano. Ale někdy je lepší začít ještě o krok zpátky. Ne u čísel, ale u způsobu, jak vůbec přemýšlíme o volbách.
Například: když něco kupuji, ptám se sám sebe, odkud tahle potřeba přichází? Dělám to z přesvědčení, nebo protože mě někdo přesvědčil? Snažím se tím něco zacelit, nebo něco potvrdit? Tyhle otázky zní filozoficky, ale často vedou k velmi praktickým rozhodnutím – například neklikat na slevu jen proto, že „je to dneska výhodné“.
Psychologové tomu říkají cognitive deceleration – schopnost zpomalit mezi impulzem a akcí. Stačí si dát den, vyspat se na to, nevstupovat do rozhodnutí unavený nebo pod tlakem. Kdo se rozhoduje v klidu, mívá větší šanci, že zůstane v souladu sám se sebou.
Směr místo výpočtu
Zdravý vztah k penězům nevzniká ve chvíli, kdy máme dokonalý plán. Vzniká, když máme směr. Když víme, co v životě chceme a co do toho nepatří. Když poznáme, že něco odmítnout neznamená ztrátu, ale zisk jasnosti.
Nemusíme znát desetiletý investiční plán. Ale můžeme vědět, že nechceme žít pod tlakem. Nebo že chceme mít rezervu. Nebo že si chceme dovolit změnit směr, když bude potřeba. A tomu pak můžeme přizpůsobit výdaje, příjmy i způsob, jakým peníze používáme.
Možná nejde o to mít víc. Možná jde o to, aby naše rozhodnutí nebyla únikem. Ale projevem toho, kdo jsme.
Poslechněte si epizodu, která v tom může udělat jasno
Tohle všechno – a spoustu dalšího – najdete v nové epizodě podcastu Houby zle! s názvem „Jak se z peněz nezbláznit“.
Mluvím v ní o tom, co všechno ovlivňuje náš vztah k penězům. O sedmi typech, které se na třídním srazu ukázaly víc než tabulky. O rozdílu mezi klidem a kontrolou. A o tom, proč není ostuda nevědět – ale odvaha začít přemýšlet jinak.
Kniha „Je to vaše volba!“ jde v této linii ještě dál – prakticky, konkrétně, s otázkami i technikami. objednat ji můžete ZDE A pokud chcete pravidelně upozornění na podcast Houby zle! dostávat pravidelně společně s výběrem užitečných otázek, AI promptů a orientačních bodů, přihlaste se k newsletteru ZDE.
Chtěl vydělat miliony a potom zjistil, že to je o něčem jiném...
Klid po padesátce není v penězích, říká v dalším Magnoli podcastu pro inspiraci Vladan Hejnic. Životní příběh, ve kterém se může vidět kdejaký podnikatel, kdejaký padesátník - věříme, že může být opravdu inspirativní.
„Já maluju čtyři čáry za vteřinu,“ říká bez přehánění. A diváci žasnou – nejen nad rychlostí, ale i nad tím, že z takového tempa vznikají realistické obrazy.
V určitém bodě života – často právě kolem padesátky – začneme mít pocit, že už jsme toho slyšeli dost. V práci, v manželství, od dětí, od kamarádů. Všechno už známe, všechno jsme už slyšeli stokrát,...
Filip Rajmont: Proč jsem flámy vyměnil za brokolici?
Úspěšný český herec otevřeně o svojí profesi, Pavlovi Novotném, coming outu, terapii i o tom, proč už místo piva raději cvičí. To vše v Magnoli Universe.
O panické atace upřímně, emotivně, otevřeně a bez příkras. Spisovatelka Klára Mandausová vypráví o tom, jak se s ní učila vycházet a proč jí otevřela oči.
Přihlášení zákazníka
Proč se přihlásit
Přístup do sekce s historií objednávek
Nejlepší nabídky odesíláme do Vašeho e‑mailu jako první