Prosím, můžete být trochu líní?

Ono to může znít zvláštně, ale věřte, že to s vámi myslíme velice dobře, ono totiž je velice prospěšné být v životě aspoň trochu líný.

Na začátku je docela zajímavé zamyslet se vůbec nad tím, kdo a jak definuje a co je vlastně  lenost. Ano, stav neochoty či nedostatku motivace k aktivitě nebo práci. Může být způsobena různými faktory, jako jsou nedostatek zájmu, motivace nebo únavou nebo pocitem bezmoci. Lidé mohou projevovat lenost různými způsoby, jako je odkládání práce, neaktivita nebo nedostatek iniciativy.

Jenomže ono existuje několik pohledů na lenost

Biologický pohled: Někteří vědci navrhují, že lenost může být spojena s biochemickými aspekty mozku a neurotransmitery, které ovlivňují motivaci a chuť k aktivitě.

Psychologický pohled: Z psychologického hlediska může lenost vycházet z různých faktorů, včetně strachu ze selhání, nedostatku cílů nebo motivace, a také z prostředí, které nevytváří podněty k aktivitě.

Sociální pohled: Některé kultury a sociální prostředí mohou mít vliv na to, jak lidé vnímají práci a odpočinek. Některé společnosti mohou podporovat více odpočinku a relaxaci, zatímco jiné kladou větší důraz na pracovní úsilí a výkon.

Filozofický pohled: Filozofové mohou zkoumat lenost z hlediska hodnot a etiky, zkoumají, zda je lenost morálně nebo sociálně problematická a jaký má vliv na jedince a společnost jako celek.

Ale ona může být prospěšná

Už třeba proto, že nám umožňuje odpočívat a nabírat síly. Když se zbytečně neunavujeme neefektivními činnostmi, můžeme se soustředit na důležitější věci a pracovat efektivněji. V některých případech může lenost dokonce představovat formu sebezáchovy, protože nás přiměje k tomu, abychom se zastavili a zamysleli se nad tím, co děláme, a zda je to pro nás prospěšné.

Lenost byla zdrojem mnoha inovací. Ne nadarmo se říká "Na těžkou práci si vždy vyberu líného člověka, protože líný člověk najde snadný způsob, jak ji udělat" To je případ ohromného množství vynálezů - od vypínače světla, dálkového ovládání, robotických vysavačů, eskalátorů, nebo třeba i umělé inteligence...

Prokrastinace může být dobrá

Flinkání se může být formou aktivní prokrastinace. Ve studiích o prokrastinaci se ukazuje, že ne každé prokrastinační chování je buď škodlivé, nebo vede k negativním důsledkům. V principu existují dva typy prokrastinátorů: pasivní versus aktivní.

Pasivní prokrastinátoři – tedy ti v pravém slova smyslu, jsou paralyzováni svou nerozhodností jednat a nedokážou dokončit úkoly včas.

Naproti tomu aktivní prokrastinátoři jsou mnohem  "pozitivnější". Dávají přednost práci pod tlakem a k prokrastinaci se rozhodují záměrně. Mají velkou kontrolu nad svým časem, mechanismy zvládání a celkovým výkonem. A přitom jsou často označováni za líné.

Líní lidé se soustředí na činnosti s vysokou efektivitou. Pečlivě řídí svůj energetický výdej, a proto mají tendenci vyhýbat se zbytečným úkolům. Vykonávají jen vysoce efektivní úkoly s minimálním vstupem a nadměrným výstupem. Tím se objevují různé automatizace monotónních a časově náročných činností.

Lenost pomáhá se stresem

Výzkumy naznačují, že prokrastinace a trávení neproduktivního času nám může pomoci zvládat stres. Lenošení totiž snižuje náchylnost k vyhoření - pravidelnými přestávkami poskytnou líní lidé svému tělu i mysli příležitost k načerpání nových sil, a vyhnou se tak vyhoření.

Lenošení podporuje rozptýlené myšlení

Naše mysl má dva způsoby myšlení: rozptýlený způsob myšlení a soustředěný způsob myšlení. Abychom byli co nejkreativnější a nejproduktivnější, musíme mezi těmito dvěma režimy neustále oscilovat. Bloudění myslí, které je jednou z forem rozptýleného myšlení, je užitečným mechanismem, jakým náš mozek zpracovává informace - někdy vede k ne zcela zřejmým řešením.

Další výhodou toho, že necháme svou mysl bloudit, aniž bychom se věnovali produktivnímu úkolu, vyšší soustředění na dlouhodobé cíle. Trochu lenošení dnes, pro produktivnější čas zítra!

Lenošení může být dobré pro duševní zdraví

Něčím se zaměstnat může být velmi účinným obranným mechanismem, který zahání rušivé myšlenky a pocity. Pokud je toho moc, může to ale vést k potlačování skutečných pocitů a obav. To není zdravé a „rozumné“ lenošení nám toho může z pohledu vnímání pocitů hodně přinést.

Lenošení je způsob, jak si dobít zásoby energie

Odpočinek a zahálka mají ve srovnání s leností méně pejorativní nádech, ale pozitivní účinky jsou podobné. Existují rozsáhlé výzkumy, které prokazují výhody denního šlofíku a pravidelných přestávek, od snížení krevního tlaku po pročištění mysli.

Lenost pomáhá vyhnívání

Problémy se mohou vyřešit samy, pokud je necháte dostatečně dlouho v klidu. Buď proto, že se o řešení postará někdo, kdo ho potřebuje víc než vy, nebo proto, že se problém stane neaktuálním - někdy je prokrastinace tou nejlepší odpovědí na problém.

Lenost může být užitečným příznakem

Když se cítíme líní, naše tělo a mysl nám sdělují důležité informace. Je to proto, že jsme unavení nebo hladoví? Kvůli nedostatku motivace? Je samotný úkol nudný nebo se opakuje? Přiznat si pocit lenosti může být skvělým způsobem, jak lépe přistupovat k danému úkolu.

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj pexels.com

Články s podobnými tématy