Jste líní? Měli byste!

Lenost může být prospěšná, protože nám umožňuje odpočívat a nabírat síly. Když se zbytečně neunavujeme neefektivními činnostmi, můžeme se soustředit na důležitější věci a pracovat efektivněji. V některých případech může lenost dokonce představovat formu sebezáchovy, protože nás přiměje k tomu, abychom se zastavili a zamysleli se nad tím, co děláme, a zda je to pro nás prospěšné.

Toto opravdu napsala umělá inteligence a docela se nám to hodilo, každopádně tady jsou skutečně sepsané benefity.

Vypínač světla, dálkové ovládání, eskalátory, ale i umělá inteligence... Lenost byla zdrojem mnoha inovací. Ne nadarmo se říká "Na těžkou práci si vždy vyberu líného člověka, protože líný člověk najde snadný způsob, jak ji udělat"

Prokrastinace může být dobrá

Flinkání se může být formou aktivní prokrastinace. Ve studiích o prokrastinaci se ukazuje, že ne každé prokrastinační chování je buď škodlivé, nebo vede k negativním důsledkům. V principu existují dva typy prokrastinátorů: pasivní versus aktivní.

Pasivní prokrastinátoři – tedy ti v pravém slova smyslu, jsou paralyzováni svou nerozhodností jednat a nedokážou dokončit úkoly včas.

Naproti tomu aktivní prokrastinátoři jsou mnohem  "pozitivnější". Dávají přednost práci pod tlakem a k prokrastinaci se rozhodují záměrně. Mají velkou kontrolu nad svým časem, mechanismy zvládání a celkovým výkonem. A přitom jsou často označováni za líné.

Líní lidé se soustředí na činnosti s vysokou efektivitou. Pečlivě řídí svůj energetický výdej, a proto mají tendenci vyhýbat se zbytečným úkolům. Vykonávají jen vysoce efektivní úkoly s minimálním vstupem a nadměrným výstupem. Tím se objevují různé automatizace monotónních a časově náročných činností.

Lenost pomáhá se stresem

Výzkumy naznačují, že prokrastinace a trávení neproduktivního času nám může pomoci zvládat stres. Lenošení totiž snižuje náchylnost k vyhoření - pravidelnými přestávkami poskytnou líní lidé svému tělu i mysli příležitost k načerpání nových sil, a vyhnou se tak vyhoření.

Lenošení podporuje rozptýlené myšlení

Naše mysl má dva způsoby myšlení: rozptýlený způsob myšlení a soustředěný způsob myšlení. Abychom byli co nejkreativnější a nejproduktivnější, musíme mezi těmito dvěma režimy neustále oscilovat. Bloudění myslí, které je jednou z forem rozptýleného myšlení, je užitečným mechanismem, jakým náš mozek zpracovává informace - někdy vede k ne zcela zřejmým řešením.

Další výhodou toho, že necháme svou mysl bloudit, aniž bychom se věnovali produktivnímu úkolu, vyšší soustředění na dlouhodobé cíle. Trochu lenošení dnes, pro produktivnější čas zítra!

Lenošení může být dobré pro duševní zdraví

Něčím se zaměstnat může být velmi účinným obranným mechanismem, který zahání rušivé myšlenky a pocity. Pokud je toho moc, může to ale vést k potlačování skutečných pocitů a obav. To není zdravé a „rozumné“ lenošení nám toho může z pohledu vnímání pocitů hodně přinést.

Lenošení je způsob, jak si dobít zásoby energie

Odpočinek a zahálka mají ve srovnání s leností méně pejorativní nádech, ale pozitivní účinky jsou podobné. Existují rozsáhlé výzkumy, které prokazují výhody denního šlofíku a pravidelných přestávek, od snížení krevního tlaku po pročištění mysli.

Lenost pomáhá vyhnívání

Problémy se mohou vyřešit samy, pokud je necháte dostatečně dlouho v klidu. Buď proto, že se o řešení postará někdo, kdo ho potřebuje víc než vy, nebo proto, že se problém stane neaktuálním - někdy je prokrastinace tou nejlepší odpovědí na problém.

Lenost může být užitečným příznakem

Když se cítíme líní, naše tělo a mysl nám sdělují důležité informace. Je to proto, že jsme unavení nebo hladoví? Kvůli nedostatku motivace? Je samotný úkol nudný nebo se opakuje? Přiznat si pocit lenosti může být skvělým způsobem, jak lépe přistupovat k danému úkolu.

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj pexels.com