Jak vlastně vypadá duševně zdravý člověk?
Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Každý rok se objeví nová vlna nadšených doporučení: ledové koupele, půsty, vstávání před svítáním, čtení padesáti knih ročně. Instagram a lifestyle magazíny jsou plné lidí, kteří tyto výzvy zvládají s úsměvem a působí, že jim právě tohle zachránilo život. Jenže co když se do toho pustíte vy a místo zlepšení pohody cítíte spíš odpor, únavu nebo vyčerpání? Možná jste padli do pasti, kterou psychologové nazývají „cold plunge fallacy“ – tedy omyl ledové koupele.
Smyslem není samotná ledová voda. Ta je spíš symbolem. Jde o všechny ty módní trendy, které mohou někomu skutečně prospět, ale pro jiného jsou tak náročné, že výsledek zkrátka nestojí za to. Přínos se rozplyne pod tíhou nepříjemných pocitů, stresu a vnitřního odporu.
Když se trend obrátí proti vám
Představme si to na několika příkladech. Někdo si oblíbí ranní vstávání ve čtyři hodiny, protože má pocit, že do oběda zvládne víc než ostatní za celý den. Skvělé – pro něj. Ale pro vás to může znamenat chronickou únavu, podrážděnost a večery, kdy už nemáte energii ani na společnou večeři s rodinou. To, co mělo být cestou k produktivitě, se promění v oslabení vztahů a radosti ze života.
Jiný příklad: digitální detox. Odložit mobil na celý víkend může působit jako lákavá představa klidu. Jenže realita je někdy opačná – místo relaxace cítíte nervozitu, jestli vám neutíká něco důležitého. Místo soustředění na přítomný okamžik přemýšlíte, co se asi děje v práci nebo ve skupině s přáteli. A místo uvolnění přichází frustrace.
A co čtení padesáti knih za rok? Na první pohled nádherný cíl, který slibuje rozšíření obzorů a pocit, že nenecháváte mozek zahálet. Ale pokud vás pravidelně dohání stres z nedočtených kapitol a povinně hltáte knížky jen proto, abyste splnili plán, může se z původně radostné činnosti stát dřina.
Proč to tak je?
Lidský mozek není jen stroj na výkon. Každý z nás má jiný temperament, jinou míru odolnosti, jiné priority a také odlišný způsob, jak prožíváme odměnu a stres. To, co je pro jednoho zdrojem energie, může být pro jiného zdrojem vyčerpání.
Z psychologického hlediska funguje jednoduché pravidlo: pokud je námaha spojená s návykem větší než pocit přínosu, dlouhodobě se tento návyk neudrží. Mozek se brání a tělo vysílá signály, že se trápíte. A ani racionální přesvědčování, že je to „zdravé“, nedokáže ten odpor dlouho překrýt.
České reálie: když wellness bolí
V Česku se ledové koupele a otužování staly během posledních let trendem. V parcích se objevily skupinky lidí, kteří se v lednu směle noří do řeky. Pro některé je to úžasná disciplína, která jim posílila imunitu a přinesla nové přátele. Ale je také řada těch, kdo se do toho vrhli s velkým očekáváním a skončili se zánětem dutin, špatnou náladou nebo prostě s pocitem, že se mučili pro nic.
Podobně je to s wellness víkendy, kde se nabízí „detoxikační“ půsty, velmi brzké ranní jógy nebo právě ledové bazénky. Zákazníci se často cítí provinile, když nevydrží, protože mají pocit, že jsou slabí. Jenže pravda je prostá: možná to není pro ně. A není na tom nic špatného.
Jak poznat, co má smysl právě pro vás?
Neexistuje univerzální recept, který by fungoval pro všechny. Pokud vás ale láká vyzkoušet něco nového, zkuste si položit několik otázek:
Pokud odpověď zní ano, pak směle do toho. Ale pokud máte pocit, že vás nová disciplína stojí víc než dává, nemusíte se nutit.
Trendy přicházejí a odcházejí
Někdy se trefí a mohou nám skutečně prospět. Ale jindy platí, že méně je více. Ledová koupel, ranní vstávání, digitální detox nebo čtecí maratony nejsou univerzální recepty na šťastný život. Největší moudrost je naučit se rozpoznat, kdy nový zvyk posiluje váš život – a kdy z něj dělá jen další povinnost.
Není slabost říct si, že to není pro vás. Naopak – je to známka, že umíte naslouchat svému tělu i své mysli. A právě to je cesta k životu, který není řízený módními výzvami, ale tím, co vám opravdu dává smysl.
Autor: David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: Pexels.com
Zdroje: