„Nebuď takový snílek!“ – a proč by to vlastně mělo být špatně?
Vzpomínáte si, jak jste jako děti dokázali celé hodiny bloumat, vymýšlet pohádkové příběhy nebo si představovat, kým vším jednou budete? A kdy přesně jsme se rozhodli, že snění je pro slabochy, nepraktiky a lenochy?
Naše kultura bývá posedlá obrazem tvrdě pracujícího člověka, který se chlubí dvanáctihodinovou pracovní dobou, neochvějným soustředěním a neochotou „ztrácet čas“. Zároveň se ale ukazuje, že až 96 % lidí přiznává, že během dne sní – a často i vícekrát. Nejsme tedy náhodou spíš pokrytci, když se tváříme, že snění je frivolní nesmysl?
Odborníci denní snění definují jako „spontánní proud myšlenek v bdělém stavu, během kterého se věci odehrávají jinak než v realitě“. A že je o co stát – protože nejde jen o zbytečné utíkání z reality, ale o proces s překvapivě bohatým významem.
Co se nám honí hlavou?
Možná si říkáte, že denní snění je jen o „Co bych dělal, kdybych vyhrál loterii?“. Jenže škála je mnohem širší:
A právě tato rozmanitost ukazuje, proč je denní snění tak zajímavé. Psychoanalýza mu kdysi dávala poněkud temnou nálepku. Freud tvrdil, že je to „korekce neuspokojivé reality“ a domníval se, že snění je spíš známkou neštěstí a potlačených tužeb. V jeho době se soudilo, že slušný člověk nemá čas na takové „nesmysly“.
Dnes se ale na to díváme jinak: schopnost snít je znakem zdravé psychiky. Je to způsob, jak se vyrovnáváme s nepříjemnými skutečnostmi, jak zpracováváme emoce, a dokonce i jak plánujeme budoucnost.
Proč bychom měli snít?
Denní snění je víc než únik. Výzkumy ukazují, že může:
Ale není snění taky past?
Ano – denní snění není jen růžové obláčky a rozkvetlé louky. Vědci mluví o tzv. maladaptivním snění – kdy se člověk až příliš upne na svůj vnitřní svět. Často se to stává lidem s traumatickou zkušeností, kteří se tak snaží uniknout nepříjemné realitě.
Pokud nám snění nenabízí naději na dosažení lepšího života, může se návrat do skutečnosti jevit až bolestně prázdný. Snění samo o sobě tedy není vždy lékem – záleží, co v něm vidíme.
Kdy snít?
Věda posledních let ukazuje, že denní snění není jednorozměrné. Má „správnou“ a „nesprávnou“ podobu – a to záleží hlavně na obsahu a kontextu:
Jak snít lépe?
Zajímavým zjištěním je, že samotné uvědomění procesu hodně mění. V jedné studii lidé přiznávali, že se předtím nikdy nezamýšleli, kam jejich myšlenky bloudí. Jakmile to ale začali sledovat, otevřelo jim to oči.
Mindfulness (všímavost) tu hraje zásadní roli. Pomáhá rozpoznat, když se naše myšlenky dostanou do škodlivých smyček – třeba do opakovaného přehrávání chyb. Naopak nás podporuje v tom, abychom je nechali jít tam, kde mohou být prospěšné: k fantazii, řešení problémů, radosti.
Přijměte snění jako součást života
Pokud tedy máte pocit, že „ztrácíte čas“ tím, že bloumáte, přehrajte si to v hlavě jinak. Snění není slabost. Je to způsob, jak se naše mysl regeneruje, učí, plánuje a objevuje nové cesty.
Je to čas pro sebe. Pro své nápady, pro své touhy. Pro únik i pro řešení. A možná právě tam – v té zdánlivě plané, rozostřené krajině myšlenek – najdete něco, co vám změní život.
Autor: Tomáš Poucha
Foto: Pexels.com
Zdroje:
Sex není jen o potěšení. Je to fascinující směs biologie, psychologie, kultury a historie. Připravte se na fakta, která vás možná překvapí, rozesmějí i inspirují.
Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Tělo nepočká na večerní cvičení. Posilte se přímo u pracovního stolu – diskrétně, bez převlékání a efektivně.
Nejde jen o to, kolik toho naspíte. Mnohem důležitější může být, kdy spíte. A jak pravidelně to děláte.
Lenost v sobě nese stigma slabosti a zbytečnosti. Ale co když je to ve skutečnosti signál těla a duše, že je čas zpomalit, přehodnotit, nebo se k sobě začít chovat jinak?
Budíte se rozlámaní, i když jste spali osm hodin? Možná není problém ve věku, ale v poloze, ve které noc co noc trávíte třetinu života.
Mozek funguje na rytmech jako rádio. Nová metoda využívající zvukové frekvence slibuje během čtvrthodiny uklidnit přetíženou mysl – a má za sebou seriózní vědu.
Podzim se hlásí o slovo, ale slunce to ještě nevzdává. Je bezpečné se opalovat i v září? Ano – pokud víte, jak na to. Babí léto může být nejen krásné, ale i zdraví prospěšné.
Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.
Módní výzvy slibují zdraví, energii i životní restart. Jenže někdy nám přinesou spíš frustraci než užitek.
Jak je možné, že někteří lidé v osmdesáti letech zvládají paměťové úkoly stejně dobře jako čtyřicátníci? Vědci odhalují překvapivé tajemství.
O tom, že klimatizace je v parných dnech skvělá nikdo nepochybuje, ale jak je to s tím, že může být i zdrojem únavy, kašle či infekcí? Co na to mikrobiologové?
Slovo „ultra-zpracované“ dnes zní skoro jako diagnóza. Ale je to opravdu tak jednoduché, jak se říká? Možná se pod tou etiketou skrývá víc, než čekáte.
Zapomeňme na magických 10 000. Studie ukazují, že 7 000 kroků denně přináší téměř stejné zdravotní přínosy – a ještě nám zbyde energie na radosti života.
Čich je náš tichý společník – pomáhá nám přežít, vzpomínat i milovat. Naučte se, jak funguje, proč je klíčový a jak si jej udržet svěží i ve zralejším věku.
Nová studie ukazuje, že i lidé s genetickou mutací mohou zdravým životním stylem snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 60 %.
Paní Panika, speciální díl s Radkinem Honzákem - bonusový, 11. díl našeho oblíbeného seriálu.
Když jde o sex, většina lidí se srovnává, mlží, nebo rovnou lže. Přitom „normální“ sex neexistuje. Co na to říká věda a co radí sexuologové?
Odložit mobil není těžké. Těžké je nevzít ho zpátky do ruky po dvou minutách. Jak na mobilní detox, který vás neodřízne od světa, ale pomůže vám žít klidněji?
Vedro nás spaluje, ale i uzdravuje. Objevte nečekané benefity horka, varovné signály i tipy, jak s ním naložit rozumně.
