Osobní zkušenost: Jak napsat knihu a nezbláznit se?

„Teda já jsem tak chytrý, to by měl vidět celý svět! Možná bych měl napsat knihu! To přece nemůže být tak těžké.“ Říkal jsem si, že aby byl článek dostatečně dramatický, mohl bych začít takhle. Úplně tak to ale nebylo. Jistá míra narcismu v tom asi byla, jinak bych se nerozhodl knihu publikovat, ale hlavním důvodem, nebylo abych dokázal světu, případně sobě, jak jsem skvělý, ale abych si ve věcech udělal pořádek, ujasnil si myšlenky, zaznamenal to, co mi přijde zajímavé, dal to do kontextu.

Už jsem u několika knih byl. Většina byla odborná a byl jsem jedním ze spoluautorů. Na vysoké jsem komplet (včetně produkce, ilustrací a sazby) vydal sbírku básní a povídek. Tohle bylo jiné. Měl jsem plán, strukturu, systém, který mi měl umožnit knihu jednoduše napsat. Psali jsme o tom ZDE (a i po několika letech je to velmi navštěvovaný seriál).

Takže teorie byla jasná – pěkně kapitolu po kapitole, logicky, s rozmyslem. Stačí si to rozdělit, udržet disciplínu, postupovat podle osvědčených rad, které jsem si kdysi sepsal, a hotovo. Jenže pak se ukázalo to, co zjistí každý, kdo se do něčeho takového pustí – vědět, jak něco udělat, je něco úplně jiného než to skutečně udělat.

První fáze: To přece bude snadné! (Haha, nebude)

Plán byl, že to napíšu za dva měsíce + měsíc na úpravu. Na začátku to opravdu vypadalo jednoduše. Stačí psát, ne? Koneckonců, mám jasné podklady, myšlenky v hlavě, zkušenosti, mám k tomu co říct. Ale jakmile jsem začal dávat slova na papír (obrazovku), zjistil jsem, že to, co zní v hlavě jasně, se na stránce mění v cosi těžkopádného.

Vím, že musím psát každý den, že to rozepíšu. Píšu a píšu. Občas mažu. Pak se podívám s odstupem a najednou to nemá tah, nesedí mi to k ostatním kapitolám, není to tak dobré, jak jsem chtěl. Struktura, která na začátku vypadala jasně, se začala rozpadat. Styl byl jiný. Myšlenky se vlastně moc nespojovaly, některé části najednou působily zbytečné, jiné naopak nedávaly smysl bez širšího kontextu.

Svázat a propojit jednotlivé kapacitu kapitoly bylo dost náročné a přidalo mi to minimálně měsíc práce. Potvrdilo se jedno pravidlo, které už jsem také viděl. Mnohem přínosnější je mazat než psát.

Druhá fáze: Posledních 10 % trvá 90 % času

Slyšel jsem pojem, že máme knihu nejdříve vyzvracet. Omlouvám se za ten explicitní výraz, ale je to tak. To se mi asi povedlo a dokonce v plánovaném čase. Jenomže to bylo dost k ničemu. Zjistil jsem, že kniha nemá žádnou šťávu, že není osobní. Doplnit to, tedy vlastně si vůbec uvědomit a formulovat vlastní pohledy a pocity, to byl další minimálně měsíc a půl navíc.

Paretto mluvil o poměru 80/20 – tak jsem čekal, že posledních 20 % práce zabere 80 % času. Potom jsem někde narazil na názor, že posledních 10 % může zabrat dokonce 90 %. Tohle není jen mýtus. Tohle je tvrdá realita. Když máte pocit, že už je hotovo, přichází další vlna úprav. Zpětná vazba. Korektury. Přeskládání kapitol. Drobná vylepšení, která se nakonec ukážou jako naprosto zásadní. Každý nový pohled přináší nové nápady a nové pochybnosti.

Kdy je kniha skutečně hotová? Odpověď zní: Nikdy. Ale v jednu chvíli ji prostě musíte pustit ven. Jinak ji budete vylepšovat donekonečna. Abych byl upřímní, vlastně jsem to na první dobrou opravdu napsal asi za měsíc, ale ty úpravy... Celkem jsem knihu psal 7 měsíců - a to jsem měl možnost se jí věnovat denně několik hodin a velmi často celý den.

Mezifáze: Ošvindlovat to? Nejde to

Jestli mě něco napadlo, tak že bych si to mohl trochu zjednodušit. Dnes máme umělou inteligenci, která umí generovat texty, ne? Co kdybych jí dal základní myšlenky a nechal ji vygenerovat první verze kapitol? Skvělý plán. Až na to, že vůbec nefungoval.

AI je velký pomocník. Skvělá na zpřehlednění (rešerším se nedá moc věřit), umí krásně pomoci se strukturou, umí formulovat věty tak, aby byly jasnější, ale neumí přemýšlet jinak. Neumí najít a často ani pochopit novou perspektivu, nedokáže přinést osobní pohled, neumí propojit jednotlivé myšlenky do jednoho celku, který má duši. Obzvláště, když má kniha říkat něco jinak (a pokud to nedělá, je to trochu. kniha nanic). Nakonec jsem se s umělou inteligencí vlastně jenom hádal, aby zatraceně pochopila, jak to myslím. Jednodušší bylo napsat to sám. Kniha není jen soubor správně poskládaných vět. Musí mít energii, autenticitu, tah. A tohle žádná AI nedokáže (možná zatím).

Čtvrtá fáze: Když je kniha hotová, práce teprve začíná

Při všem tom psaní, zlepšování, přemýšlení a doplňování, třeba i 10 hod. denně po dobu několika měsíců, když už jsem byl k nevydržení protivný, jsem to jednoho dne dopsal. Myslel jsem si, že se mi uleví. To byla asi ta největší iluze ze všech. Kniha sama o sobě nestačí.

Musí se dostat k lidem. Musí se o ní mluvit. Musí ji někdo chtít číst. A to znamená ji namluvit, dostat ji do světa, přesvědčit lidi, že má smysl ji koupit, otevřít a věnovat jí svůj čas. A to je možná ještě větší výzva než psaní samotné.

Najednou nejde jen o slova na stránce, ale o to, jak je přiblížit lidem. Jak je zaujmout, jak jim ukázat, že právě tahle kniha jim může pomoct. A přitom si neustále klást otázku: Je to skutečně ono? Má to ten dopad, který jsem chtěl? Nebo něco chybí? Formuluji to správně? Je to opravdu to důležité, co chce svět slyšet? Chce to slyšet?

A tak se ke knize zase vracím. Ne proto, že by nebyla hotová, ale protože kniha bez čtenářů je trochu zbytečná práce. Nestačí ji jen napsat, musím ji dostat k těm správným lidem, musím jim ukázat, že právě tahle kniha jim může něco dát. Ale to je asi zase trochu idealistické. Protože velmi snadno zjistíte, že některé myšlenky prostě vyzněly jinak, že lidé mají jiné zkušenosti, já to snad přepíšu.

A pokud vás rozhodování zajímá, pokud se chcete lépe rozhodovat v práci i v životě, pokud vás někdy unavuje neustálé přemýšlení, váhání a hledání té „správné volby“, je to kniha pro vás.

Více o knize, objednání i možnosti podpory ZDE
Protože napsat knihu je jedna věc. Ale dostat ji k těm správným lidem, to je možná ještě větší výzva.

O tématu Rozhodování z knihy Je to vaše volba!

Autor: Tomáš Poucha

Foto: pexels.com

Zdroj: Autorovy zkušenosti i kniha Je to vaše volba!