Petra Nesvačilová se nesnaží budit pozornost. Nemá potřebu vyprávět o sobě, dělat promo, chodit na večírky nebo něco dokazovat. A právě tím je fascinující. V rozhovoru pro Magnoli Universe vznikl prostor, kde se mluví jinak – o smrti, stáří, mateřství, introverzi i tvorbě, která vzniká bez tlaku a mimo hlavní proud.
Petra mluví o smrti bez zbytečného patosu. Nezamlčuje bolest, ale zároveň ukazuje, že právě smrt v sobě může nést lásku, krásu a hlubokou přítomnost. Mluví o babičce, kterou držela za ruku, když umírala. A o tom, že strach ze smrti často vzniká jen z toho, že o ní mlčíme. „Chtěla jsem, aby moje knížka – i když je pohádková – mluvila o smrti s lehkostí. Aby to dítě i dospělý mohli unést. Aby to nebyl stín, ale součást,“ říká.
Mateřství jí změnilo životní tempo. Z kamery se přesunula k psaní. Píše mezi myčkou, vařením a večerním usínáním dcery. Neplánovaně, ale intenzivně. „Já píšu impulzivně. Když něco bouchne. Mezi pračkou a toustovačem,“ směje se. A přitom z těch fragmentů skládá příběhy, které mají sílu dlouhodobé zkušenosti. Žádné efektní konstrukce, ale prožité vteřiny.
V rozhovoru se Petra opakovaně vrací ke svému dědečkovi. Je mu 97. Je vitální, elegantní, vtipný. A pro Petru ztělesňuje tichou sílu, zemitost, zakořenění. „Jednou jsem si říkala, že až děda odejde, stane se stromem. On už teď tak trochu je,“ říká s lehkým úsměvem, ale v hlase je všechno – láska, vědomí konce i vděčnost za to, že tu ještě je.
A pak je tu introverze. Téma, o kterém se u Nesvačilové mluví málo, přestože její tvář i hlas znáte z médií. „Já jsem páprda. Nejradši jsem sama doma, ráno si dojdu pro kafe a mlčím. I to moje herectví je vlastně pořád večírek, tak si pak musím sednout a být v klidu,“ říká. Je to vzácná rovnováha mezi světlem jeviště a tichem vlastní kuchyně.
Rozhovor se dotýká i postavení žen v uměleckém světě, zkušeností s dokumentem a stárnutí, které není jen rozpad, ale nový typ klidu. Nic z toho není tlačené, všechno vzniká přirozeně – tak, jak Petra působí. Otevřeně, ale ne na efekt. Hloubavě, ale s humorem.
Tohle není konverzační výplň. Tohle je upřímné pozvání zpomalit a poslechnout si člověka, který ví, že ticho má cenu. A že některé věci se nedají říct jinak než příběhem.
Doporučujeme: Pusťte si rozhovor, když budete sami. Až bude sněžit. Až vám bude smutno. A nebo jen tak. Možná se zasmějete, možná vás to přemění. Ale nezůstane to bez otisku.
Autoři: Antonín Parma, David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: archiv Magnoli
Zpěvačka Klára Vytisková v rozhovoru o desce Vega, mateřství, harmonickém partnerství, zpomalení i o tom, proč už nechce nic skrývat – ani za jazyk, ani za kostým.
Co ji ještě překvapuje na lidech? Dokumentaristka Helena Třeštíková o sledování života, vnoučatech i stínu veřejného prostoru.
Jak poznat, že je příběh hotový? Helena Třeštíková ukazuje, že dokument je hlavně o překvapení, empatii a čase.
„Chtěla jsem, aby moje knížka – i když je pohádková – mluvila o smrti s lehkostí. Aby to dítě i dospělý mohli unést", říká její autorka.
Nová kniha Josefa Formánka vznikla z rozchodu – a proměnila bolest v klid.
„Klid nenajdete na dovolené, ale v sobě,“ říká autor nové knihy Zamilovaný poutník, který přešel Evropu pěšky.
Zpěvačka a vítězka první slovenské Superstar otevřeně o terapii, úzkostech, duševním zdraví, ale i o lásce, hudbě a demokracii.
Vítězka první slovenské Superstar o tom, jak přežila očekávání, ztratila se – a znovu našla samu sebe.
O zdravé budoucnosti, alkoholu, terapii, vztazích i o tom, proč je důležité přiznat chyby.
"Zdraví není samozřejmost – máme ho ve vlastních rukou", říká chirurg Šebek.
Rozhovor s Barborou Kroužkovou, známou českou televizní a rozhlasovou novinářkou, moderátorkou a autorkou knihy Odstíny mateřství.
Otevřený rozhovor o jiném vnímání života se známou českou novinářkou, moderátorkou a autorkou knihy Odstíny mateřství.
Jak by vypadal svět, kde se platí úsměvy? Sedláček otevírá cestu od ekonomie k duchu.
O duši AI, smrti, víře i Havlovi. Ekonom a filozof Sedláček otevřeně o těžkých ztrátách i nadějích.
Rozhovor o životě s fotoaparátem, sbírkách, studentech a o tom, proč je důležité vědět, kdy nefotit.
Známý fotograf a pedagog Tomáš Třeštík o proměnách profese, AI i o tom, proč je empatie důležitější než technika.
Autorka knihy „Žiju bez dětí“ vypráví, jak se smířila s tím, že nebude mámou. A jak se jí nakonec stala hned třikrát.
Mluvila, když ostatní mlčeli. Známá televizní tvář o sexuálním násilí, bezdětnosti i zázracích, které přichází potichu.
V rozhovoru ze série Magnoli Universe mluví úspěšná herečka o tom, jak vypadá skutečná vnitřní obnova. Bez pozlátka. A také bez iluze dokonalého mateřství.
Intimní rozhovor o mateřství, psaní, tichu, bolesti, rozchodu i terapii s herečkou, která se nebojí přiznat křehkost.
