Proč nás to tolik táhne ke sladkému?

Sladké je všude kolem nás, máme se ho bát, přijímat ho? Udělali jsme pro vás přehled toho špatného i dobrého, ale i alternativ.

Naše tělo přirozeně tíhne ke sladké chuti – není to jen náhoda, ale evoluční záležitost. Sladké potraviny nám poskytují rychlou energii, a to bylo pro naše předky v časech, kdy nebyla vždy dostatek potravy, zásadní. Cukr byl snadno dostupným zdrojem energie, který zvyšoval šanci na přežití. Někteří vědci dokonce tvrdí, že máme k preferenci sladké chuti genetickou predispozici.

Není to ale jen fyziologie. Sladké potraviny nám často navozují pocit radosti a pohody. Když jíme něco sladkého, naše tělo uvolňuje endorfiny – hormony štěstí – a my se cítíme odměněni. Proto si často spojujeme sladkosti s příjemnými okamžiky. Přidejme k tomu kulturní vlivy, kde sladkosti hrají hlavní roli na oslavách, svátcích a při společenských událostech. Není divu, že máme se sladkými pokrmy tak silné emocionální pouto.

A ještě je tu další aspekt – marketing. Potravinářský průmysl ví, jak nám sladké produkty představit, a jsme jim tak vystaveni všude kolem nás. To nás vede k tomu, že po sladkostech saháme častěji, než bychom možná sami chtěli.

Jak se vyrábí rafinovaný cukr?

Rafinovaný cukr, ten klasický bílý, který všichni známe, se vyrábí z cukrové třtiny nebo cukrové řepy. V tomto procesu se šťáva z těchto rostlin extrahuje, čistí a pak ohřívá, až se cukr krystalizuje. Výsledkem je téměř čistá sacharóza – chemický název pro stolní cukr. Při výrobě se odstraní všechny nečistoty a zůstane jen to, co dodává typickou sladkou chuť, kterou tolik milujeme.

Proč máme cukr rádi?

Přiznejme si to, cukr je radost. I když o něm víme, že není zrovna nejzdravější, přináší nám něco, co mnozí hledáme – rychlou energii. Pro sportovce nebo lidi při fyzické aktivitě může být cukr skvělým pomocníkem, když potřebují rychle doplnit energii. A také zlepšuje chuť mnoha jídel a nápojů, což dělá i obyčejné pokrmy lahodnějšími.

Cukr má také historicky významnou roli. Pomáhal při konzervaci potravin – kompoty a marmelády by bez něj nevydržely. V některých případech může být dokonce životně důležitý, například při léčbě hypoglykémie, tedy příliš nízké hladiny cukru v krvi.

Ale to je asi tak vše, co můžeme označit za pozitivní. A proč? Protože jeho nadměrná konzumace s sebou nese spoustu problémů.

Co je na cukru problematického?

Cukr obsahuje tzv. prázdné kalorie. To znamená, že přináší spoustu energie, ale téměř žádné živiny, jako jsou vitamíny, minerály nebo vláknina. Přidává tedy do naší stravy pouze kalorie, které nám výživově nic nedávají. Když to přeženeme s cukrem, tělo z toho nic zásadního nemá – jen zbytečná kila navíc a zvýšené riziko onemocnění.

Právě nadměrná konzumace rafinovaného cukru může být spojena s různými zdravotními problémy. Mluvíme tu o riziku vzniku cukrovky 2. typu, srdečních chorob, ale i o neblahém vlivu na naše zuby – zubní kaz je přímým důsledkem přemíry sladkostí. K tomu připočtěme fakt, že cukr způsobuje kolísání hladiny cukru v krvi. To znamená, že po konzumaci sladkého cítíme náhlý nával energie, který ale rychle opadne a zanechá nás unavené a podrážděné.

Dalším problémem je potenciální závislost. Cukr v nás může vyvolat touhu po dalších sladkostech, až se dostaneme do bodu, kdy si bez něj den ani neumíme představit.

Proč se cukr stále tolik používá?

I když víme o všech jeho rizicích, cukr je stále běžnou součástí naší stravy. Je levný, snadno dostupný a jeho produkce má velký ekonomický dopad. Potravinářský průmysl na cukru do značné míry stojí, což z něj dělá důležitou složku mnoha výrobků.

A pro nás je to snadná radost. Cukr je často součástí každodenních malých požitků, na kterých si rádi "ujíždíme". Zároveň mnoho lidí buď nemá dostatek informací o jeho skutečném vlivu, nebo si raději zavírá oči před tím, co nadměrná konzumace způsobuje.

Jak rafinovaný cukr nahradit?

Naštěstí existuje několik alternativ, které mohou být k našemu tělu šetrnější:

  1. Med je přirozenou náhradou cukru. Nejenže sladí, ale obsahuje i vitamíny, minerály a antioxidanty. Stále je to ale kaloricky bohaté sladidlo, takže opatrnost je na místě.
  2. Javorový sirup je dalším přírodním sladidlem s výraznou chutí. Obsahuje minerály, ale i on je bohatý na kalorie, takže jeho konzumaci musíme mít pod kontrolou.
  3. Kokosový cukr má nižší glykemický index než běžný cukr, což znamená, že nezvyšuje hladinu cukru v krvi tak rychle. Ale stále je to cukr, takže i tady platí pravidlo střídmosti.
  4. Sladká jablková šťáva je vhodná alternativa do pečení a vaření. Dodá jídlu přirozenou sladkost, ale je třeba mít na paměti, že obsahuje hodně cukru.
  5. Datlová pasta je skvělým přírodním sladidlem plným vlákniny a minerálních látek. Datle dodají sladkost a výživové benefity zároveň.
  6. Stevia je přírodní sladidlo, které má velmi nízkou kalorickou hodnotu a je mnohonásobně sladší než cukr. Trochu nevýhodou je její specifická chuť, která ne každému vyhovuje.
  7. Ovoce jako banány nebo hrozny můžeme také použít k oslazení různých pokrmů. Jejich přirozená sladkost je výhodou, ale stejně jako u ostatních alternativ i zde platí – všeho s mírou.

Nahrazování rafinovaného cukru zdravějšími alternativami je skvělým krokem k lepšímu zdraví. Přesto, i přírodní sladidla by měla být konzumována s rozumem. Sladké není problém samo o sobě, problémem je nadměrná konzumace – a to platí pro jakoukoli formu sladidla.

Autor: Magda Vaňková

Foto zdroj: Pexels.com 

Zdroj:

  • https://www.healthline.com/nutrition/too-much-sugar
  • https://www.health.harvard.edu/heart-health/the-sweet-danger-of-sugar
  • https://www.webmd.com/diabetes/features/how-sugar-affects-your-body

Články s podobnými tématy