Je večer. Všechno si to konečně sedlo, máte dobrý pocit, co máte všechno za sebou, uklizeno, vyřešeno, partner loví něco na Netflixu, pes chrápe pod stolem. Vy se s pocitem zadostiučinění zhroutíte na gauč a chcete jen tak být. A vtom to přijde. „Bzzt.“ mail. „Bing.“ Koment v pracovní aplikaci. A pak už to znáte: Ještě jen rychle odpovím. A kouknu na tohle. A přepošlu tamto.
Najednou je 22:47, vy jste unavená, otrávená a vaše původně romantická představa o večeru skončila u Excelu a hrnku studeného čaje.
Tak dost. Je čas udělat revoluci – jemnou, elegantní, ale neústupnou. Revoluci ve jménu klidu, vínka, knihy, jógy, spánku. Prostě čehokoliv, co není práce.
Problém není v práci. Problém je v hlavě.
Totiž: není to o tom, že byste byla neschopná vypnout. Jen jste si zvykla, že je normální jet pořád. Děti, práce, e-maily, povinnosti. Až se z večera pro sebe stala jen další položka v diáři, kterou stejně nestihnete.
Základní pravda zní: nejdřív musíte přesvědčit sama sebe, že máte právo skončit. Bez výčitek. Bez odkládání. Bez zbytečného „ještě na chviličku“.
Nastavte si hranice. Jako královna
Ano, mluvíme o hranících – a ne těch s plotem a rotvajlerem. Ale o těch, které vás ochrání před večerním vyhořením a ranní podrážděností. A není to nic složitého:
Umění říkat „ne“ – a přitom zůstat hodná holka
Spousta z nás má v sobě zakódováno: „Musím být k dispozici.“ Jenže pravda je, že když říkáte pořád ano ostatním, říkáte často ne sobě. A to vás časem zničí.
Zkuste tohle kouzlo:
Zní to jednoduše? Protože to jednoduché je. Jen to chce trénink. A trošku odvahy.
Co s tím vtíravým pocitem viny?
Ach ano. Ta potvora, co vám večer šeptá do ucha: „Když to neuděláš dnes, zítra to nezvládneš.“ Nebo „Všichni ostatní makají, jen ty tu ležíš s knížkou.“
Ale pozor: nemusíte si všechno odpracovat. Ani ten odpočinek.
Co je těžší? Co má větší cenu? (Spoiler: ta vana.)
Naučte se říkat „ano“ – ale sobě
Ve světě, kde pořád někomu něco dáváme, se občas zapomínáme ptát: „A co chci já?“
To všechno je v pořádku. A víc než zasloužené.
A teď něco opravdu praktického – protože víme, že chcete akci
Co když se to nepovede?
Nevadí. Každá revoluce má svoje přešlapy. Dnes to nevyšlo? Zítra je nový pokus. A pozítří budete královna večerní pohody. Hlavně to nevzdávejte.
A pokud cítíte, že to nejde – fakt nejde – není ostuda říct si o pomoc. Koučka, psycholožka, kamarádka, která to má podobně. Sdílený problém je poloviční stres.
Shrnutí pro ženy, které chtějí večery pro sebe
Protože vy nejste stroj. Jste žena, která má nárok na odpočinek, ticho, smích, film, víno a spánek. A tohle všechno začíná jedním malým, ale odvážným rozhodnutím:
Dnes večer už nepracuju.
Autor: Tomáš Poucha
Foto: Pexels.com
Zdroje:
Je pro Vás snadné se rozhodovat a nepochybovat? Kolik rozhodnut udělají třeba top manažeři? Fascinující čísla a souvislosti spojené s přemýšlením a správným rozhodnutím.
Jednoduché cvičení, díky kterému si můžeme ujasnit co chceme, nechceme, kdy to přeháníme a čeho vlastně máme méně, než bychom chtěli.
Prokázalo se, že stačí meditovat jen jednou a už je to rozdíl. Nechcete se nad tím ještě jednou zamyslet?
Lidé se neumí, nechtějí nebo se jednoduše bojí rozhodnout a důvody mohou být různé. Pojďme se podívat na základní princip rozhodování.
Je to změna jako blázen! Pandemie vnesla do našich životů proměnu paradigmat v osobní i pracovní rovině. Není však proti selskému rozumu, aby se k ženám chovali nadřízení jinak, než k silnějšímu pohlaví?
Již jste se setkali s tím, že někdo vyřešil problém tak jednoduše, že jste se zlobili, že vás to samotné nenapadlo? Jak to, že někomu to tak jde a někdo se s tím tak trápí? V čem je rozdíl mezi laikem a odborníkem?
Proč se ve strachu často rozhodujeme náhodně a iracionálně? Co s tím můžeme dělat? Jak k rozhodování přistupují agenti MI5 nebo FBI? Velmi pravděpodobně i samotný James Bond...
Občas můžeme mít pocit, že všechno proti nám. Možná by mohlo pomoci vědomí, že problémy se dají v naší hlavě rozdělit jenom do 3 kategorií.
Jak by to bylo krásné, kdybychom neměli žádné problémy. Proč se vlastně ještě zabývat nějakými negativními oblastmi a myšlenkami?
…a nacházet radost i v oblastech, které jsou kolem nás, ale nedíváme se na ně tak. Popis, příklady i doporučení.
Všichni se bojí, ale někdo toho umí využít. Přinášíme poznatky a velice praktická doporučení, která nám mohou pomoci v životě, práci i podnikání.
Střední věk je plný spousty předsudků a stereotypů. Jak to vlastně s těmi nejhoršími je? V čem je střední věk slzavým údolím a co opravdu neplatí?
Aspoň co vychází z poznatků dámy, která „sbírala“ nejčastější lítosti lidí na smrtelné posteli?
Před sto lety bylo naprosto nemyslitelné, že by se dala nějak mísit tradice a stírat hranice tradičního náboženského vyznání. Dnes lidé hledají duchovní smysl a naplnění v ohromné šíři možností.
Pro řadu lidí je až překvapivě těžké si říci o pomoc. Bariéry jsou často velice komplexní a mnohostranné. Pojďme se jim pokusit porozumět.
Jak jsou na tam jiní, když mají něco udělat a nechce se jim?
Přemýšlení není jen jedno. Existují rozdílné typy a není vždy dobré, abychom se v nich vařili. Základem je jednoduše pojmenovat.
Je to vědecký nesmysl, ale přesto funguje. Ne jako diagnóza, ale jako zrcadlo lidské duše v lednu.
Většina dospělých lidí má v hlavě jiné číslo, než jaké mají v občance. Nejde o sebeklam ani o pózu. Co je subjektivní věk a proč je důležitý?
Ambice, povaha, nebo tlak z dětství? Co o nás prozrazuje soutěživost – a co s tím můžeme dělat.
