
Už nepracujte po osmé večer. Vážně. A zvládnete to.
Jak si nastavit hranice mezi prací a životem a nepropadat večernímu „ještě tohle dodělám“
O umělé inteligenci se dnes mluví víc než kdy dřív – a právem. Ještě před pár lety to byla okrajová technologie. Dnes je běžnou součástí kancelářských agend, výuky, tvorby i vedení firem. Umí psát texty, generovat obrázky, analyzovat data i navrhovat postupy dřív, než se vůbec položí otázka.
Šetří čas. Šetří náklady. Nahrazuje rutinu. A někdy i lidi.
Firmy se přizpůsobují. Jeden klient řešil, co dělat s agendou kolegyně, která odešla na mateřskou. Měli obavy, že ji nebude mít kdo zastoupit. Nakonec ale její práci bez většího zaváhání převzala AI. Výsledky? Stabilní. Náklady? Nižší. Provoz? Bez výpadku. Jen jeden problém zůstal: co nabídnout, až se vrátí.
A právě tady se začínají dít věci, o kterých se tolik nemluví.
Co když vás jednoho dne nahradí technologie – a nikomu to nebude vadit?
Co když nejde o to, že byste byli špatní, ale o to, že vaše práce šla nahradit příliš snadno?
Co to vlastně znamená být nenahraditelný – a jak dlouho se na to ještě můžeme spoléhat?
Není to výjimečný příběh. Ale je to silná výzva. Protože ukazuje, že otázka dneška nezní: „Nahradí mě AI?“
Otázka zní: „V čem zůstanu jiný? Proč mě má vůbec smysl držet?“
The Economist upozornil, že pracovní trh zatím drží. Lidé dál chodí do práce, většina profesí existuje. Ale zároveň přibývá firem, které hledají zaměstnance s jasným důvodem, proč zrovna jejich práci nejde jednoduše nahradit. Meta, Duolingo, Shopify – tam už tohle není otázka budoucnosti, ale současnosti.
Podle predikcí McKinsey nebo Goldman Sachs může být během příštích 10–20 let automatizováno 30–50 % pracovních pozic. Možná pomalu. Ale jistě.
A my? Umíme ještě popsat, co děláme jinak než stroj? Umíme to obhájit, rozvíjet, předávat?
Nestačí říct, že jsme lidé. Je třeba vědět, v čem to dnes něco znamená. Protože schopnosti, které nás odlišují, často nejsou vidět – a přesto rozhodují.
V podcastu se zamýšlíme nad pěti oblastmi, kde zatím technologie selhává.
Ne protože by byly složité, ale protože jsou lidské:
Týká se to každého, kdo vede lidi, tvoří, rozhoduje, podporuje druhé.
Týká se to těch, kdo nechtějí být jen součástí systému, ale součástí smyslu.
A zároveň se ptáme:
Poslechněte si celý díl.
Ne protože bychom měli strach z budoucnosti.
Ale protože bychom měli vědět, v čem má člověk zůstat silný. A proč.
Poslechněte si epizodu, která v tom může udělat jasno
Kniha „Je to vaše volba!“ jde v této linii ještě dál – prakticky, konkrétně, s otázkami i technikami. objednat ji můžete ZDE
Autor: Tomáš Poucha
Foto: pexels.com