„Naprostá většina z nás nepotřebuje žádného experta ani diety. Nezapomínejme respektovat a vnímat svoje tělo“, říká známá blogerka.
V dalším díle podcastu Magnoli Universe přijal pozvání výjimečný host – Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu, blogerka, autorka knih, ale především člověk, který celý život systematicky boří mýty a iluze o zdravém životním stylu. Rozhovor s ní vedl Tonda Parma z Magnoli a od první minuty jde o upřímné, inspirativní, ale zároveň praktické povídání. O čem všem v novém podcastu uslyšíte?
Kořeny na jižní Moravě
Margit vzpomíná na dětství v moravské vesnici jako na období, kdy vztah k jídlu byl přirozený, zdravý a pevně zakořeněný v každodenním životě. Vzpomíná na zahrady, vinohrady, vlastní produkci ořechů, máku i zeleniny. Tento vztah k jídlu ji natolik formoval, že byla později šokovaná, když na vysoké škole v obchodě poprvé spatřila šedivou a unavenou zeleninu. Byla to první výzva k přemýšlení nad tím, co vlastně jíme.
Od farmacie k výživě
Studium farmacie přineslo Margit hluboké porozumění tomu, jak funguje moderní zdravotní systém – včetně jeho limitů. Během devíti let studia se stále více utvrzovala v tom, že prevence má mnohem větší význam než samotná léčba. Zlomovým bodem se stala její diplomová práce, která byla vůbec první klinickou studií v tehdejším Československu zaměřenou na alternativně se stravující děti. Farmaceutickou fakultu dokončila, ale rozhodla se, že lékárenská praxe není cestou, kterou by se chtěla ubírat.
Anorexie jako zkušenost a impuls
Po smrti maminky, která Margit opustila v jejích deseti letech, se dostavila krize – mentální anorexie. Tehdejší systém jí nepomohl. Pomohlo až její vlastní rozhodnutí přestat hladovět. Tato životní zkušenost ji přivedla k hlubokému pochopení, že klíč ke změně drží v rukou sám člověk. Terapie nefungovala, ale vnitřní rozhodnutí ano. „To nejzásadnější je, co opravdu chceme sami. Ostatní nás mohou podporovat, ale nemohou rozhodovat za nás,“ říká.
Chaos ve výživě a návrat ke skutečnému jídlu
Margit se ostře vymezuje proti přehlcení informacemi, módními dietami a výživovými dogmaty. Množství doporučení, poradenských směrů a produktů podle ní jen prohlubuje zmatek. „Skutečné jídlo“ je přitom jednoduché: základní, přirozené, minimálně průmyslově zpracované potraviny, které neobsahují nesmyslné množství přidaných látek. Jídlo, které zasytí, dodá živiny a nepřebíjí přirozené signály těla. Zní to samozřejmě – a právě to je na tom revoluční.
Mýty o ceně a dostupnosti zdravé stravy
Jedním z častých argumentů je, že zdravé jídlo je drahé a dostupné jen pro privilegované vrstvy. Margit tuto představu rozporuje. Podle ní nejde ani tak o finance jako o priority, čas, schopnost plánovat a znalosti. Připouští však, že mnoha lidem chybí podpora, prostředí i inspirace. Přechod ke zdravější stravě je proces, který může trvat týdny či měsíce, ale přináší výsledky – a to nejen na úrovni zdraví, ale i celkového životního pocitu.
Nemocnice a školy: instituce, které selhávají
Pravděpodobně nejkritičtější pasáže rozhovoru se týkají institucí, které by měly být garantem zdraví – nemocnic a škol. Margit upozorňuje na absurdní situaci, kdy školní jídelny běžně podávají slazené nápoje a smažená jídla, zatímco nemocnice fungují podle zastaralého dietního systému, který vznikl před desítkami let a nikdy nebyl zásadně aktualizován. Existují desítky diet, často naprosto zbytečných, neefektivních a nevyhovujících moderním poznatkům.
Změna je možná – a začíná u jednotlivců
I přesto Margit nepropadá beznaději. Právě naopak. Přináší konkrétní příklady, kdy se díky jednotlivcům podařilo dosáhnout změny. Nejčastěji zmiňuje nemocnici v Havířově, kde se díky důvěře vedení a schopné nutriční terapeutce podařilo vytvořit funkční model výživy – bez přehnaných nákladů, zato s důrazem na kvalitu. To podle ní dokazuje, že změna není závislá na systému, ale na lidech, kteří mají odvahu a vizi.
Technologie jako nástroj, ne modla
Margit vnímá pozitivně moderní technologie – zejména ty, které poskytují zpětnou vazbu, jako jsou glukózové monitory nebo krokoměry. Měření v reálném prostředí a kontinuální sledování tělesných procesů považuje za nástroj budoucnosti. Upozorňuje však na nebezpečí závislosti na technologiích a odpojení od vlastní intuice. „Důležité je, aby technologie sloužily nám, ne my jim,“ shrnuje.
Co ji inspiruje a co je cílem
Margit nemá pocit, že by musela někoho zachraňovat. Nechce nikoho přesvědčovat. Její práce spočívá v tom, že vytváří podmínky – vzdělává, inspiruje, sdílí. Doma jedí výborně, její děti si vaří a přebírají odpovědnost za vlastní život. Nejvíc inspirace čerpá z přírody, z příběhů jiných lidí, z knih, které neustále čte, a z prostého pohybu venku se psem. Když se na závěr rozhovoru ptá moderátor, kdy je nejšťastnější, odpovídá bez váhání: „Když jsem venku, s rodinou, v přírodě. To je můj ideální svět.“
Závěrem
Rozhovor s Margit Slimákovou je návratem k jednoduchosti, smyslu a svobodě. Neobsahuje univerzální recepty, ale nabízí něco mnohem cennějšího – důvěru v to, že zdraví je přirozený stav, ke kterému se můžeme vrátit. Ne přes dietu, přikázání ani zákaz, ale skrze vědomou volbu, respekt a lásku k sobě samému.
Celý rozhovor si můžete poslechnout ZDE.
Autoři: Antonín Parma, David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: archiv Magnoli
Zdroj: Magnoli Universe
Článek vznikl s podporou AI.
