Čeho nejčastěji litujeme?
Aspoň co vychází z poznatků dámy, která „sbírala“ nejčastější lítosti lidí na smrtelné posteli?
Bronnie Ware je australská zpěvačka, skladatelka a autorka, která se proslavila svou knihou „The Top Five Regrets of the Dying“. V této knize sdílí své zkušenosti a poznatky, které získala během práce v paliativní péči, kde se starala o umírající v posledních týdnech jejich života.
Nechceme být negativní – naopak, chceme ukázat, že je stále ještě čas s tím něco dělat. Zkuste se zamyslet, jestli nesměřujete k jedné z těchto lítostí…
Pět nejčastějších lítostí
- Chtěl(a) bych, abych měl(a) odvahu žít život věrný sám sobě, ne život, který očekávali ostatní.
- Mnoho lidí si uvědomilo, že nežili svůj život podle svých představ, ale podle očekávání ostatních. Litovali, že nedali přednost svým snům a ambicím.
- Příběh: Martina byla vždy umělecky nadaná, ale rodiče ji povzbuzovali, aby si našla "skutečnou práci". Tak se stala účetní. Po letech v korporátním světě a pocitech neuspokojení a frustrace se rozhodla, že to změní. V 50 letech odešla z práce a začala se věnovat malování. Nyní, i když má méně finančních prostředků, popisuje svůj život jako mnohem šťastnější a plnější.
- Co kdybyste i vy dali prostor svým dlouho potlačovaným snům?
- Chtěl(a) bych, abych pracoval(a) méně.
- Tento lítost se často objevoval u mužů, kteří litovali, že strávili příliš mnoho času v práci na úkor času stráveného s rodinou a přáteli.
- Příběh: Jan byl výkonným ředitelem ve velké firmě, kde trávil většinu času. Když mu jeho dcera řekla, že si přeje, aby byl více doma, jako jsou otcové jejích přátel, uvědomil si, co všechno propásnul. Rozhodl se pro změnu kariéry, aby mohl být doma, když to jeho rodina nejvíce potřebuje.
- Je čas zvážit, jaké priority si ve svém životě stanovujeme, a možná udělat nějaké úpravy.
- Chtěl(a) bych mít odvahu vyjádřit své pocity.
- Mnoho lidí si přálo, aby byli otevřenější v projevu svých emocí. Obávali se konfliktů nebo odmítnutí, což je často vedlo k tomu, že potlačovali své pravé pocity.
- Příběh: Eva dlouhá léta potlačovala své pocity, aby udržela "klid" ve vztahu. Po rozvodu si uvědomila, že nebyla věrná sama sobě. Začala otevřeně komunikovat se svými blízkými a přáteli, což vedlo k hlubším a pravdivějším vztahům.
- Zkuste i vy promluvit o tom, co cítíte, a možná objevíte hlubší spojení s lidmi kolem sebe.
- Chtěl(a) bych zůstat v kontaktu s přáteli.
- Na konci života si mnozí uvědomili hodnotu starých přátelství, ale často bylo již příliš pozdě na obnovu těchto vztahů. Litovali, že neudržovali tyto vztahy během svého života.
- Příběh: Lukáš ztratil kontakt s kolegou z univerzity, který byl kdysi jeho nejlepší přítel. Po deseti letech se náhodně setkali a strávili hodiny vzpomínáním. Lukáš si uvědomil, kolik ztrácí, když se nestará o staré vztahy. Od té doby si dává za cíl každý měsíc volat nebo psát starým přátelům.
- Co takhle zavolat starému příteli a obnovit tak důležité vztahy?
- Chtěl(a) bych si dovolit být šťastnější.
- Tento lítost byl překvapivý, protože mnoho lidí si až v pozdním věku uvědomilo, že štěstí je skutečně volbou. Litovali, že si toto poznání nepřipustili dříve a nedovolili si být šťastnější.
- Příběh: Alena vždycky čekala, "až bude šťastná", až zhubne, dostane povýšení nebo najde partnera. Po čtení knihy od Bronnie Ware si uvědomila, že štěstí nespočívá v budoucích událostech, ale ve schopnosti být šťastná v přítomném okamžiku. Začala praktikovat vděčnost za malé věci a našla štěstí v každodenním životě.
- Začněte každý den s vděčností za to, co máte, a dovolte si být šťastnáí právě teď.
Bronnie Ware nás svým dílem přiměje zamyslet se nad našimi prioritami a tím, co ve skutečnosti v životě považujeme za důležité. Je to připomínka, že bychom měli žít život, který je věrný našemu já, a snažit se o udržení zdravých vztahů s lidmi, na kterých nám záleží. Tato kniha nám nabízí možnost přehodnotit naše životní rozhodnutí a změnit kurz, než bude příliš pozdě. Je to výzva, aby každý z nás žil plně a bez lítostí, s odvahou sledovat vlastní sny a být otevřený v projevu svých emocí.
Autor: Magda Vaňková
Foto zdroj pexels.com