Čeho nejčastěji litujeme?

Aspoň co vychází z poznatků dámy, která „sbírala“ nejčastější lítosti lidí na smrtelné posteli?
Čeho nejčastěji litujeme?

Bronnie Ware je australská zpěvačka, skladatelka a autorka, která se proslavila svou knihou „The Top Five Regrets of the Dying“. V této knize sdílí své zkušenosti a poznatky, které získala během práce v paliativní péči, kde se starala o umírající v posledních týdnech jejich života.

Nechceme být negativní – naopak, chceme ukázat, že je stále ještě čas s tím něco dělat. Zkuste se zamyslet, jestli nesměřujete k jedné z těchto lítostí…

Pět nejčastějších lítostí

  1. Chtěl(a) bych, abych měl(a) odvahu žít život věrný sám sobě, ne život, který očekávali ostatní.
    • Mnoho lidí si uvědomilo, že nežili svůj život podle svých představ, ale podle očekávání ostatních. Litovali, že nedali přednost svým snům a ambicím.
    • Příběh: Martina byla vždy umělecky nadaná, ale rodiče ji povzbuzovali, aby si našla "skutečnou práci". Tak se stala účetní. Po letech v korporátním světě a pocitech neuspokojení a frustrace se rozhodla, že to změní. V 50 letech odešla z práce a začala se věnovat malování. Nyní, i když má méně finančních prostředků, popisuje svůj život jako mnohem šťastnější a plnější.
    • Co kdybyste i vy dali prostor svým dlouho potlačovaným snům?
  2. Chtěl(a) bych, abych pracoval(a) méně.
    • Tento lítost se často objevoval u mužů, kteří litovali, že strávili příliš mnoho času v práci na úkor času stráveného s rodinou a přáteli.
    • Příběh: Jan byl výkonným ředitelem ve velké firmě, kde trávil většinu času. Když mu jeho dcera řekla, že si přeje, aby byl více doma, jako jsou otcové jejích přátel, uvědomil si, co všechno propásnul. Rozhodl se pro změnu kariéry, aby mohl být doma, když to jeho rodina nejvíce potřebuje.
    • Je čas zvážit, jaké priority si ve svém životě stanovujeme, a možná udělat nějaké úpravy.
  3. Chtěl(a) bych mít odvahu vyjádřit své pocity.
    • Mnoho lidí si přálo, aby byli otevřenější v projevu svých emocí. Obávali se konfliktů nebo odmítnutí, což je často vedlo k tomu, že potlačovali své pravé pocity.
    • Příběh: Eva dlouhá léta potlačovala své pocity, aby udržela "klid" ve vztahu. Po rozvodu si uvědomila, že nebyla věrná sama sobě. Začala otevřeně komunikovat se svými blízkými a přáteli, což vedlo k hlubším a pravdivějším vztahům.
    • Zkuste i vy promluvit o tom, co cítíte, a možná objevíte hlubší spojení s lidmi kolem sebe.
  4. Chtěl(a) bych zůstat v kontaktu s přáteli.
    • Na konci života si mnozí uvědomili hodnotu starých přátelství, ale často bylo již příliš pozdě na obnovu těchto vztahů. Litovali, že neudržovali tyto vztahy během svého života.
    • Příběh: Lukáš ztratil kontakt s kolegou z univerzity, který byl kdysi jeho nejlepší přítel. Po deseti letech se náhodně setkali a strávili hodiny vzpomínáním. Lukáš si uvědomil, kolik ztrácí, když se nestará o staré vztahy. Od té doby si dává za cíl každý měsíc volat nebo psát starým přátelům.
    • Co takhle zavolat starému příteli a obnovit tak důležité vztahy?
  5. Chtěl(a) bych si dovolit být šťastnější.
    • Tento lítost byl překvapivý, protože mnoho lidí si až v pozdním věku uvědomilo, že štěstí je skutečně volbou. Litovali, že si toto poznání nepřipustili dříve a nedovolili si být šťastnější.
    • Příběh: Alena vždycky čekala, "až bude šťastná", až zhubne, dostane povýšení nebo najde partnera. Po čtení knihy od Bronnie Ware si uvědomila, že štěstí nespočívá v budoucích událostech, ale ve schopnosti být šťastná v přítomném okamžiku. Začala praktikovat vděčnost za malé věci a našla štěstí v každodenním životě.
    • Začněte každý den s vděčností za to, co máte, a dovolte si být šťastnáí právě teď.

Bronnie Ware nás svým dílem přiměje zamyslet se nad našimi prioritami a tím, co ve skutečnosti v životě považujeme za důležité. Je to připomínka, že bychom měli žít život, který je věrný našemu já, a snažit se o udržení zdravých vztahů s lidmi, na kterých nám záleží. Tato kniha nám nabízí možnost přehodnotit naše životní rozhodnutí a změnit kurz, než bude příliš pozdě. Je to výzva, aby každý z nás žil plně a bez lítostí, s odvahou sledovat vlastní sny a být otevřený v projevu svých emocí.

Autor: Magda Vaňková

Foto zdroj pexels.com

Články s podobnými tématy

Show more
Kariéru po 45 nemusíte začínat od nuly. Měníte kontext, ne sebe
Směřování/Práce

Kariéru po 45 nemusíte začínat od nuly. Měníte kontext, ne sebe

Po 45 neztrácíte na hodnotě, jen měříte jinou veličinu. Zjistěte, co dělá kariérní přechod po 45 úspěšným a jak přenést zkušenosti do nového oboru.

Show more
Odešli jste z role, která vás definovala. Identita nezmizela s ní
Směřování/Práce

Odešli jste z role, která vás definovala. Identita nezmizela s ní

Opuštění role, která vás definovala, identitu nesmaže. Podívejte se, co podle dat nejvíc rozhoduje o tom, jak se vám povede po jejím opuštění.

Show more
Proč strach z peněz brzdí rozhodnutí víc, než je rozumné
Směřování/Práce

Proč strach z peněz brzdí rozhodnutí víc, než je rozumné

Mozek počítá riziko ztráty u peněz jinak než riziko zisku, a proto rozhodnutí o změně práce brzdí strach i tehdy, když čísla vycházejí.

Show more
Jaké jsou vaše hodnoty? Většina lidí to zjistí, až když musí vybrat
Směřování/Práce

Jaké jsou vaše hodnoty? Většina lidí to zjistí, až když musí vybrat

Schwartzova teorie hodnot vysvětluje, proč hodnotový konflikt není vaše selhání, ale struktura. Zjistěte, co evidence o důsledcích dokládá – a co ne.

Show more
„Musím" nezmizí. S věkem přibývá jen jiné „chci"
Směřování/Práce

„Musím" nezmizí. S věkem přibývá jen jiné „chci"

Slib, že po padesátce ubude povinností, evidence nepotvrzuje. Co se doopravdy mění, je důvod, proč pořád něco musíte dělat.

Show more
Věk vadí dřív, než čekáte. A pauza se hodnotí zvlášť
Směřování/Práce

Věk vadí dřív, než čekáte. A pauza se hodnotí zvlášť

Věk snižuje šanci na odpověď na přihlášku už kolem padesátky. Zjistěte, co o návratu do práce po pauze skutečně dokládají data – a co ne.

Show more
Impostorský syndrom nečeká, až budete cítit jistotu
Směřování/Práce

Impostorský syndrom nečeká, až budete cítit jistotu

Impostorský syndrom nemá jedno vysvětlující číslo. Zjistěte, co o něm věda ví — a proč čekání na pocit jistoty není strategie, kterou podpoří data.

Show more
Nezáleží, jak vážně je na tom váš rodič. Záleží, jak moc vás péče tíží
Směřování/Práce

Nezáleží, jak vážně je na tom váš rodič. Záleží, jak moc vás péče tíží

Nejde o počet hodin péče o rodiče, ale o pociťovanou zátěž. Podle dat ani rozšířený mýtus o ženách v péči neobstojí.

Show more
Truchlení za odchodem dětí z domova: máte na něj právo
Směřování/Práce

Truchlení za odchodem dětí z domova: máte na něj právo

Smutek nad odchodem dětí je legitimní, i když ho okolí neuznává a průměrná data nemluví o poklesu spokojenosti. Poctivý pohled na obojí.

Show more
Prázdné hnízdo: novou roli hledejte podle toho, co dodá
Směřování/Práce

Prázdné hnízdo: novou roli hledejte podle toho, co dodá

Novou náplň po odchodu dětí nevybírejte podle zvuku, ale podle toho, co skutečně dodá. Pořadí kroků, které možná nečekáte.

Show more
Prázdné hnízdo bolí, i když jste si ho přáli. Tady je proč
Směřování/Práce

Prázdné hnízdo bolí, i když jste si ho přáli. Tady je proč

Proč prázdné hnízdo bolí, i když jste na něj čekali roky. Co se skutečně děje ve vztahu a proč to u většiny není krize.

Show more
Jaké máme v životě překážky?
Směřování/Práce

Jaké máme v životě překážky?

Občas můžeme mít pocit, že všechno proti nám. Možná by mohlo pomoci vědomí, že problémy se dají v naší hlavě rozdělit jenom do 3 kategorií.

Show more
Jak se odlepit od rolí a vrátit se k sobě: čtyři kroky, které jdou udělat tento týden
Směřování/Práce

Jak se odlepit od rolí a vrátit se k sobě: čtyři kroky, které jdou udělat tento týden

Nevíte, co chcete, když je konečně čas jen na vás? Čtyři konkrétní kroky, jak po padesátce najít sebe — bez sebepoznávacího maratonu.

Show more
Slyšíte tichý hlas, že takhle už ne? Glennon Doyle a věda o autonomii
Směřování/Práce

Slyšíte tichý hlas, že takhle už ne? Glennon Doyle a věda o autonomii

Tichý hlas, že takhle už ne, není sobectví. Glennon Doyle a věda o autonomii vysvětlují, proč chtít žít podle sebe po padesátce je potřeba, ne vina.

Show more
Kdo jste, když si odmyslíte všechny role, které hrajete
Směřování/Práce

Kdo jste, když si odmyslíte všechny role, které hrajete

Když se uvolní role, na které stálo vaše sebepojetí, otázka „kdo jsem" bolí právem. Zjistěte, co identitu po padesátce skutečně ohrožuje a posiluje.

Show more
Proč nemít všechno jen sluncem zalité?
Směřování/Práce

Proč nemít všechno jen sluncem zalité?

Jak by to bylo krásné, kdybychom neměli žádné problémy. Proč se vlastně ještě zabývat nějakými negativními oblastmi a myšlenkami?

Show more
Odkládáme život na potom. O tom „proč" víme víc než o „jak"
Směřování/Práce

Odkládáme život na potom. O tom „proč" víme víc než o „jak"

Odkládání není slabá vůle. Vysvětlujeme mechanismus podle výzkumu — a poctivě přiznáváme, co o účinných řešeních doloženo není.

Show more
Kolik času vám zbývá — a proč vám to samo nic nezmění
Směřování/Práce

Kolik času vám zbývá — a proč vám to samo nic nezmění

Kolik let vám podle demografie skutečně zbývá – a proč vědomí konečnosti samo o sobě nic nemění. Poctivý účet čísel i jejich hranic.

Show more
Generativita vs. stagnace: co Erikson netušil o středním věku
Směřování/Práce

Generativita vs. stagnace: co Erikson netušil o středním věku

Erikson umístil generativitu do středního věku. Data ukazují, že s věkem souvisí jen slabě a s pohlavím vůbec — záleží na tom, čemu věnujete pozornost.

Show more
Jak se dívat na svět z jiného úhlu?
Směřování/Práce

Jak se dívat na svět z jiného úhlu?

…a nacházet radost i v oblastech, které jsou kolem nás, ale nedíváme se na ně tak. Popis, příklady i doporučení.