Nemůže to být vyhoření?

Vyhoření, často označované jako "burnout", není jen módní termín. Stává se stále častějším fenoménem, který postihuje lidi všech věkových kategorií, ale zvlášť citlivou skupinou jsou lidé ve věku 45–55 let. Proč právě tato věková skupina?

V tomto věku jsou lidé často na vrcholu své kariéry, což znamená vyšší odpovědnost, vyšší očekávání a větší pracovní tlak. Současně se mohou potýkat s osobními výzvami, jako je péče o stárnoucí rodiče nebo dospívající děti. Tento dvojí tlak – pracovní i osobní – je dokonalou kombinací pro rozvoj vyhoření.

Podle průzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) se téměř 60 % lidí ve věku mezi 45 a 55 lety setkává s příznaky vyhoření. To zahrnuje chronickou únavu, ztrátu zájmu o práci, pocit cynismu vůči kolegům a úkolům, a dokonce i fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy nebo zažívací potíže.

Stigma a přiznání si problému

Jedním z největších problémů spojených s vyhořením je stigma. Ve společnosti často přetrvává názor, že přiznat si vyhoření je známkou slabosti. Tento postoj může být zvláště silný u lidí ve středním věku, kteří cítí, že by měli být na vrcholu svých sil a kariéry.

Nicméně odborníci varují, že ignorování příznaků vyhoření může mít vážné důsledky. Vyhoření není osobní selhání – je to zdravotní problém, který vyžaduje pozornost a řešení. Přiznat si, že potřebujete pomoc, je prvním krokem k zotavení.

Co se děje v mozku při vyhoření?

Zajímavostí je, že vyhoření má skutečný dopad na mozek. Výzkumy ukazují, že lidé trpící vyhořením mají sníženou aktivitu v prefrontálním kortexu, což je oblast mozku zodpovědná za rozhodování, plánování a kontrolu emocí. Tento stav vede k problémům s koncentrací, špatnému rozhodování a zvýšené podrážděnosti.

Navíc se ukazuje, že vyhoření zvyšuje hladinu kortizolu, což je stresový hormon. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu může vést k poškození mozku, zejména v oblasti hippocampu, který je klíčový pro paměť a učení.

Prevence a řešení vyhoření

Jak tedy předejít vyhoření nebo se z něj zotavit, pokud už na vás dopadlo? Zde je několik praktických rad:

1. Nastavte si hranice: Učení se říkat "ne" a nastavení jasných hranic mezi prací a osobním životem je klíčové. Nepřinášejte si práci domů, pokud to není nezbytně nutné, a věnujte čas aktivitám, které vás nabíjejí energií.
2. Využívejte techniky zvládání stresu: Techniky jako mindfulness, meditace nebo hluboké dýchání mohou pomoci snížit stres a zlepšit celkovou duševní pohodu. Tyto praktiky vás učí, jak být přítomni v okamžiku a nenechat se pohltit stresem.
3. Najděte si čas na sebe: Je snadné ztratit sami sebe v množství povinností, ale věnování času sobě je nezbytné. Může to být pravidelný sport, čtení knihy nebo jakákoliv aktivita, která vám přináší radost a klid.
4. Hledejte podporu: Nebojte se obrátit na odborníky, pokud máte pocit, že sami nezvládáte. Psychoterapie, koučink nebo dokonce rozhovor s blízkým přítelem může být klíčovým krokem k nalezení cesty ven z vyhoření.

Role zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé hrají klíčovou roli v prevenci vyhoření. Flexibilní pracovní doba, podpora duševního zdraví a vytvoření prostředí, kde je v pořádku mluvit o stresu a vyhoření, může výrazně přispět k prevenci tohoto problému. Organizace, které se aktivně zajímají o pohodu svých zaměstnanců, nejen že zvyšují jejich efektivitu, ale také vytvářejí loajální a spokojený tým.

Podle studie Harvard Business Review se ukazuje, že zaměstnavatelé, kteří podporují work-life balance a duševní zdraví, mají o 25 % nižší fluktuaci zaměstnanců a o 15 % vyšší produktivitu. Investice do duševní pohody zaměstnanců se tedy dlouhodobě vyplatí.

Redefinice úspěchu 

Další důležitý aspekt, který může pomoci předcházet vyhoření, je redefinice úspěchu. Ve věku 45–55 let se mnoho lidí nachází na křižovatce, kde se jejich představy o úspěchu mohou měnit. Místo neustálého hromadění kariérních úspěchů je čas zamyslet se nad tím, co skutečně přináší smysl a spokojenost. Pro některé to může znamenat zpomalení tempa, pro jiné zase zkoumání nových směrů nebo rozvoj osobních zájmů.

Redefinice úspěchu může zahrnovat změnu kariéry, přechod na méně stresující pozici nebo dokonce snížení pracovního úvazku. Je důležité si uvědomit, že úspěch není jen o výdělcích a kariérních postech, ale také o osobní spokojenosti a kvalitě života.

Postavit se vyhoření čelem

Vyhoření není problémem, který lze ignorovat nebo přejít mávnutím ruky. Je to reálná hrozba pro duševní i fyzické zdraví, zejména ve středním věku, kdy tlak ze všech stran dosahuje vrcholu. Klíčem k řešení je prevence, otevřená komunikace a aktivní přístup k hledání rovnováhy mezi prací a osobním životem.

Nezapomeňte, že je v pořádku přiznat si, že potřebujete změnu. Vyhoření není konec, ale příležitost k novému začátku – k nalezení cest, jak žít a pracovat zdravěji a spokojeněji.

Autor: Magda Vaňková

Foto zdroj: Pexels.com 

Zdroj:

• Světová zdravotnická organizace (WHO) – Burn-out an "Occupational Phenomenon" https://www.who.int/mental_health/evidence/burn-out/en/
• Harvard Business Review – Beating Burnout https://hbr.org/2019/11/beating-burnout 
• Mayo Clinic – Job Burnout: How to Spot It and Take Action https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/adult-health/in-depth/burnout/art-20046642
• National Institutes of Health (NIH) – Prevalence and Risk Factors of Burnout https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4911781/
• American Psychological Association (APA) – Burnout: The Cost of Caring https://www.apa.org/topics/burnout
• Cleveland Clinic – Understanding Job Burnout https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22161-job-burnout