Je prokázáno, že hudba spojuje jednotlivce i celé národy. Na legendárním londýnském stadionu ve Wembley se ale propojila rovnou s celým vesmírem. Co se tam stalo?
Z jednotlivých zážitků skládáme mozaiku svého života a některé mají dokonce to kouzlo, že vás bez ohledu na věk, národnost či osobní situaci dokáží nadevše povznést a podívate se tak i sami do sebe. Jak je to možné? O jednom takovém je tento text.
Byl to nezapomenutelný den. Americká kapela Foo Fighters pozvala na jedno místo rodiny, blízké přátele a světoznámé hudební legendy, aby společně s 85.000 fanoušky z celého světa uctili památku svého předčasně zesnulého přítele, hudebníka Taylora Hawkinse (50).
26.března 2022, Londýn, kolem páté ráno
Vrtěl jsem se v hotelové posteli a nemohl spát. Zážitky předešlých nocí se mnou stále cloumaly, ale kamarád dřímal a nechtěl jsem ho rušit. Sepsal jsem emotivní popis rozlučky Phila Collinse a “jeho” Genesis s kariérou jako facebookový status a když mě ani tohle neunavilo, surfoval jsem po ohlasech na včerejší Skunk Anansie v Brixton Academy, kteří se v mých očích zrovna moc nepovedli. Začal jsem se zčistajasna těšit na Foo Fighters, lístky na červnovou show v Berlíně máme s mojí ženou a přáteli dávno v šuplíku… ta zpráva BBC v mobilu mi ale rozbušila srdce. „Ty vole to je strašný. Taylor v noci v Bogotě umřel…“ vysoukal jsem ze sebe v šoku na spícího kolegu. Kapela je jako rodina. Ne každá, ale ta jejich mezi takové patří. Po Kurtu Cobainovi zemřel Davu Grohlovi další brácha. Bylo to jako zlý sen.
2.září 2022, Londýn, kolem páté odpoledne
Už cesta z Letiště Václava Havla měla zvláštní nádech. Potkali jsme pošetilce (postarší auditor z velké čtyřky), který se těšil jak malý kluk a vyprávěl nám cestou k letadlu, jak po celém světě shání plákáty z turné kapel jako investici a Prince viděl snad 28x… dost se potil, byl trochu otravný, ale kdo z nás někdy není. Sice se těšíte na plejádu slavných umělců a přemýšlíte o možné dramaturgii takové neopakovatelné události, ale trochu se vám svírá žaludek i hrdlo. Po celých 5 měsíců od Taylorovy smrti probíhala mezi fanoušky z celého světa pospolitá interakce s kapelou a už i zájem o vstupenky (údajně se k online koupi registrovalo přes 2 mil. lidí) vykazoval známky něčeho mimořádného.
Kdo zažil nečekaný odchod někoho blízkého, dovede se do kapely v čele s Grohlem vžít. Ubytovali jsme se a poté odjeli ke stadionu se záměrem nakoupit si památeční trička den předem. U výstupu z metra na Wembley Park jsme ale jen otevřeli pusy. Několikahodinová fronta na merchandising připomínala pouť do Santiago de Compostela. Už jen z toho pohledu vlhly oči. Vzpomněl jsem si najednou na kámoše, kteří byli mladší a už tu nejsou. Co se tu asi bude dít zítra.