Magnoli témata

Rozpoznání správného okamžiku k zásahu a určení vhodného způsobu, jak pomoci někomu truchlícímu, je klíčové.

Nepříjemné, temné, smutné téma, o kterém je dobré něco vědět, i když se nás to zrovna nyní nemusí moc týkat.

Nedávno jsme měli osobní ztrátu, která se hluboce dotkla celé naší rodiny. Uvědomila jsem si u toho, že toho vlastně moc nevím o truchlení a smutku, jako takovém, proto jsme toto téma zpracovali do seriálu.

Smutek a truchlení nás může potkat v řadě situací. Abychom se vyznali ve složitých situacích a momentech, je dobré si uvědomit, že celá oblast není tak „černobílá".

Svět se neděje tak, jak bychom si přáli. Občas přichází události, které nám způsobují hluboké emocionální bolesti nebo ztráty. V tomto seriálu se na toto téma podíváme.

Celý život je co objevovat. Pojďme se podívat na možnosti oživení vašeho sexuální život ve zralém věku.

Očekávaný dokument „Tady Havel, slyšíte mě?“ je právě v českých kinech a jeho autor Petr Jančárek zasílá příznivcům Magnoli jeho originální filmový plakát s věnováním. Jaké jsou soutěžní otázky?

Jste připraveni na dokonalý piknik? Kdo by chtěl dokonalost, když můžete mít dobrodružství plné překvapení? Jak si užít piknik – i když všechno půjde špatně.

Unikátní Čáry v písku s populárním psychoterapeutem a spisovatelem Honzou Vojtkem o vztazích trochu jinak - již 4.6. v pražském VNITROBLOCKU!

Zvládneme toho s přibývajícím věkem stejně, nebo je na tom někdo lépe? V čem a jaké jsou rozdíly mezi pohlavími?

Jakým způsobem tedy regenerovat, odpočívat, kdy se můžeme vrhnout zase do nových výkonů, když už nemáme tolik síly, jako dříve?

Málokdo si chce přiznat, že mu ubývají síly. Jak to s tím úbytkem je a co ho způsobuje? Můžeme s tím něco dělat? Otevíráme nový seriál.

„Pan prezident nic nekontroloval, měl ke mně absolutní důvěru“, přiznává režisér Petr Jančárek, autor dokumentu „Tady Havel, slyšíte mě?“.

Určitě není nic moc hezkého, pokud někdo ovlivňuje chování nebo postoje druhých bez jejich vědomí nebo souhlasu. A občas se to může dít i podvědomě.

Prý jenom jeden člověk z 5 pěti je schopen vidět věci z nadhledu a mít tzv. makro pohled. Dalo by se čekat, že s vyšším věkem to bude jednodušší, ale je to skutečně tak?