Jak často lžete?

Samozřejmě, lhát se nemá a kdo lže, ten i krade. Jak je to ve skutečnosti? Co říkají data a jaké výhody má lhaní?

Zdálo by se, že na tom vůbec nic není, ale ukazuje se, že otázka lhaní není vůbec tak jasná a černobílá. Pojďme se podívat na vědecké studie a silné poznatky, u řady z nich možná budete muste uznat, že na těch lžích něco bude.

Přesné číslo, které platí pro všechny asi nedáme, ale studie naznačují, že v průměru může běžný člověk lhát několikrát denně. To zahrnuje jak drobné "bílé lži" (např. "vypadáte skvěle v tomto oblečení"), tak vážnější lži. Těch bílých lží je nejvíce a mnoho lidí je považuje za akceptovatelné v určitých sociálních situacích, kde je důležité udržet harmonii nebo být zdvořilý.

Samozřejmě, variabilita mezi jednotlivci je poměrně veliká, někdo prostě nelže vůbec a na druhé straně je extrémní forma patologického lhaní a většina z nás se pohybuje někde mezi a ještě se to mění – třeba s věkem. Například děti se začínají učit lhaní v raném věku jako součást sociálního vývoje, ale jak dospívají, jejich schopnost a důvody pro lhaní se mohou vyvíjet. Vliv má hodně také kultura kolem nás i jednotlivé situace , kde může být lhaní méně tabu nebo dokonce očekáváno jako součást normálního sociálního chování.

No, potom jsou tady technologie. S nástupem sociálních médií, online seznamek a dalších příležitostí pro lhaní se ukazuje, že někteří lidé mohou být náchylnější k lhaní v online prostředí než tváří v tvář.

Jak je to s kulturním pohledem?

Vnímání lži a a její morální hodnocení se liší v různých kulturách a filosofických školách. Západní kultura: Tradiční křesťanská etika často zdůrazňuje, že lhaní je hříchem. Desatero, což je soubor biblických přikázání, říká: "Nepodáš křivého svědectví proti bližnímu svému." Konfucianismus: v něm je důležité zachování harmonie a řádu ve společnosti. V některých situacích by mohlo být lhaní ospravedlnitelné, pokud by to přispělo k zachování společenského řádu a předcházení konfliktům.

Islám: Tam je lhaní považováno za špatné, ale existují výjimky, kdy je přijatelné, např. když slouží k urovnání sporů mezi lidmi.

Utilitaristé hodnotí morálnost činů podle toho, zda přinášejí největší dobro pro největší počet lidí. Lhaní by tak bylo ospravedlnitelné, pokud by vedlo k většímu celkovému štěstí, než by bylo jeho nepoužití.

Deontologie: Kant věřil, že lhaní je vždy nemorální, bez ohledu na výsledky. Pro Kanta je morální hodnota činu určena jeho motivací a shodou s morálním zákonem, nikoli jeho důsledky.

V některých východních kulturách může být lhaní méně tabu, pokud slouží k ochraně cti nebo zajištění harmonie. Například v Japonsku může být "tatemae" (veřejný postoj) někdy v rozporu s "honne" (skutečným pocitem).

Relativismus je názor, že morální hodnoty jsou relativní a liší se v závislosti na kultuře nebo jednotlivci. Z tohoto pohledu není lhaní vždy nemorální, ale závisí na kulturním nebo osobním kontextu.

Jaké jsou kategorie lží?
Bílé lži (neškodné lži): Lži, které jsou vyřčeny s dobrým úmyslem, často za účelem ochrany citů druhého člověka nebo vyhnutí se drobnému konfliktu. Například když říkáme, že nám chutnal pokrm, který nám ve skutečnosti nechutnal.

Omisní lži: Když někdo úmyslně vynechá určité informace nebo detaily, aby vytvořil zkreslený obraz skutečnosti.

Zveličování/Minimalizování: Když někdo úmyslně přehání nebo zlehčuje pravdu.

Lži z důvodu zisku: Lži, které jsou vyřčeny za účelem osobního prospěchu, ať už jde o peníze, moc, postavení nebo jiný druh zisku.

Kompulzivní lži: Lži vyřčené osobami, které mají nutkání lhát, a to i bez zjevného důvodu nebo výhody.

Důvěřivé lži: Lži, které osoba vypráví s přesvědčením, že jsou pravdivé, i když ve skutečnosti nejsou. Toto může být důsledkem sebeklamu nebo špatné paměti.

Sókratické lži: Lži vyřčené za účelem navedení někoho k pravdě nebo k hlubšímu pochopení prostřednictvím řady otázek nebo výroků.

Lži z důvodu ochrany sebe sama: často z obavy před trestem nebo odpovědností.

Patologické lži: Toto je extrémní forma kompulzivního lhaní, kde jedinec lže neustále a často bez zjevného důvodu.

Spontánní lži: Lži, které vznikají spontánně, často v reakci na neočekávanou situaci nebo otázku.

Tak, kdy jste naposledy lhali?

 

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj pexels.com

Články s podobnými tématy