Jak jednat s nastupující, rozmazlenou generací?

Generace "sněhových vloček" je často používaný termín pro lidi narozené v letech 1995-2010. Je považována za méně odolnou a náchylnější k urážkám než předchozí generace. Starší lidé je popisují jako přelétavé, citlivé a s přehnaným smyslem pro to, co je politicky korektní. Kromě toho jsou vnímáni jako netrpěliví, protože jsou díky internetu zvyklí získávat informace, postupy a nákupy rychleji.

Ve spojitosti s nimi se mluví o tzv. senzitivitě senzorického zpracování (SSZ), což je osobnostní rys, který označuje tendenci zpracovávat podněty a informace silněji a hlouběji než ostatní. SSZ se může projevovat v mnoha dalších aspektech, jako je "větší hloubka zpracování informací, zvýšená emoční reaktivita a empatie zvýšené povědomí o jemnostech prostředí a snadná přecitlivělost, která je pravděpodobně způsobena citlivější centrální nervovou soustavou.

Ačkoli má tento osobnostní rys pozitivní aspekty, jako je empatie, může negativně ovlivnit pohodu člověka, kvalitu života a funkční obtíže – je rizikovým faktorem pro duševní zdraví, protože může vést k úzkostem a depresím. Tato citlivost často ovlivňuje různé aspekty života:

Neschopnost soustředit se – což je pro ně podstatnou součástí toho, co denně dělají nebo by dělat měli. Spíše potom odstupují, odkládají nebo ruší plány. Snaží se nalézt duševní klid a teprve pak se mohou vrátit ke svým původním činnostem.

Stydlivost - spojena s problémy při vystupování na veřejnosti, ale i při ústním zkoušení nebo před spolužáky. Uvádí, že se často v určitých situacích stydí zeptat nebo si něco upřesnit a opět je to paralyzuje.

Informační přetížení - cítí se zahlceni informacemi a mají strach z neúspěchu. Spíše oceňují pravidelné úkoly místo jednoho dlouhého.

Stres a úzkost – mají tendenci být úzkostní; někdy se stresují z maličkostí.

Přetížení smyslů - stěžují si na pachy, zvuky, které je ruší, nebo prostě na spoustu lidí, se kterými musí být ve místnosti.

Sklon k dokonalosti  - bojí se selhání. Raději věci ani nezkoušejí. Často se trénují k dokonalosti, až nakonec stejně neuspějí. Neradi řeší věci na místě."

Podřadné postavení - nesnášejí nadřazenou pozici. Chtějí ve své okolí "kamarády".

Postmileniální generace, pro kterou se tyto výrazy používají, je vnímána jako krátkozraká, rychle se urážející, málo odolná, emocionálně slabá, podceňovaná a znevažovaná. Podle autorů média používají k popisu jejich chování a reakcí anekdoty a stereotypy, místo aby nabízela konkrétní údaje.

Ukazuje se, že cesta tlaku na ně moc neplatí, spíše naopak. Měli bychom se snažit využívat a podporovat jejich silné stránky. Ve školství se mluví o pedagogice laskavosti.

Jak (a proč) na ně být laskaví

Měli bychom si dávat pozor, jak s nimi jednáme. Přistupovat k nim jako ke "sněhovým vločkám" je může stavět do pozice někoho neschopného, kdo se neumí orientovat v dnešním světě, a proto potřebují dohled a neustálou pomoc. Právě pedagogika laskavosti studenty školí a posiluje – chápe je jako individuality a jejich osobní zkušenost při učení také oceňována.

Nejde tedy o 'napravování' slabin studentů nebo nějakou kompenzaci vrozených generačních vad, ale jde o přístup s bezpodmínečně pozitivním respektem a s tím, že si mohou vybudovat znalosti a dovednosti, které potřebují, aby se v budoucnu stali sami sebou.

Jsou to (tak trochu také) lidé

U této generace je prostě důležité, abychom k nim přistupovali v životě i ve vzdělávánív zejména jako lidi a až v druhé řadě jako "studenty", nebo pejorativně míněnou "mladou gneraci".

Soucit k nim přitom neznamená, že bychom neměli být přísní, nebo měli mít malá očekávání. Nejde ani o nic tak zdánlivě velkého - laskavost se nejintenzivněji prožívá prostřednictvím zdánlivě malých gest prováděných s upřímností.

Učitelé, ale i rodiče a okolí si musí být vědomi identity svých žáků, dětí a mladých aniž by se spoléhali na předsudky nebo stereotypy, díky nimž je považují za přecitlivělé, slabé nebo defektní.

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj pexels.com