Jak (ne)vymluvit díru do hlavy?
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Určitě znáte někoho, kdo opravdu hodně mluví. Možná to, minimálně někdy, děláte také? Proč se to vlastně děje a co se s tím dá udělat?
Mluvení je základní lidská aktivita, která má mnoho funkcí a motivací. Bývá "výsledkem" různých faktorů a potřeb. Skrze konverzaci vyjadřujeme své myšlenky, názory, sdílíme zážitky, pocity a vytváříme sociální vazby. Na tom není vůbec nic špatného, naopak. Vezměte si, jak nepříjemné je komunikovat s někým, z koho musíte všechno tahat. Zkrátka, je dobré pohybovat se někde v rozumné míře komunikace.
Proč někdo mluví hodně?
Někteří lidé potřebují mluvit, aby zpracovali své myšlenky a pochopili, co vlastně cítí nebo aby to správně formulovali. Je to poměrně časté a pokud jsme v tom odlišní, může nás to celkem rozčilovat, působit, že druhá osoba vykládá nesmysly, nebo nás to může zdržovat.
Jsou tady ale i jiné důvody. Nadměrné vykládání může být způsobem, jak získat pozornost - tím, že mluvíme hodně, můžeme se cítit více viděni a slyšeni, takže to může být i o pozornosti, nebo také o potřebě být slyšeni a oceňováni.
Dost lidí tím také zvládá stres nebo úzkost, tím že hodně mluví se mohou vyhýbat nepříjemným pocitům nebo odvádí pozornost od něčeho nepříjemného.
A také to může být dáno kulturou nebo rodinným zázemím. Někde je prostě běžné, že lidé mluví hodně a otevřeně. V takovém prostředí může být hodně mluvení vnímáno jako normální.
Máte pocit, že mluvíte moc? Co s tím?
- Především je dobré rozpoznat, proč máte tendenci mluvit hodně. Je to kvůli nervozitě, potřebě být středem pozornosti, nebo je to zvyk? Porozumění kořenům vašeho chování může být prvním krokem ke změně. Potom je třeba na to myslet a kdykoliv si uvědomíte, že začínáte mluvit více než je nutné, zastavte se a přehodnoťte situaci.
- Zkuste se více soustředit na aktivní naslouchání. To může zahrnovat vizuální kontakt, přikyvování hlavou nebo dávání verbální zpětné vazby. Když se skutečně soustředíte na to, co druhá osoba říká, můžete si všimnout, že mluvíte méně.
- Místo toho, abyste mluvili, pokládejte otázky. To vám může pomoci lépe rozumět druhým a současně omezit svůj vlastní hovor.
- Stanovte si vlastní limity - například si řekněte, že nebudete mluvit déle než minutu nebo dvě bez přerušení, nebo že budete dávat druhým příležitost promluvit alespoň každých 30 sekund.
- Výcvik vědomí a sebevědomí, jako je třeba meditace a jiné vědomé praktiky, mohou pomoci zvýšit vaše sebevědomí a pomoci si více uvědomovat návyky a komunikaci.
- Požádejte blízké přátele nebo rodinné příslušníky o upřímnou zpětnou vazbu ohledně vašeho mluvení. Mohou vám poskytnout cenné perspektivy a ukázat vám oblasti, kde byste mohli zlepšit.
- Nemějte strach z ticha v konverzaci. Je to přirozená součást komunikace a může být také chvílí, kdy si lidé zpracovávají informace nebo tvoří své myšlenky.
- Před tím, než promluvíte, se zastavte a promyslete si, zda je to, co chcete říct, relevantní a hodnotné pro konverzaci, zkuste to správně formulovat. Pokud už nemáte strach z ticha, nemusí to vůbec ničemu vadit
- Také si můžete zkusit nahrát vlastní konverzace a u toho uvidíte, jak často a kolik namluvíte.
Držíme palce, nebo spíš pusu?
Autor: Tomáš Poucha
Foto zdroj: Pexels.com
