
Sdílená radost, sdílená bolest: Proč je dobré mluvit o tom, co cítíme?
Tíží vás něco nebo naopak máte radost? Sdílení emocí, ať už dobrých nebo těžkých, je víc než jen vylévání srdce – je to investice do zdraví a vztahů.
Mluvení je základní lidská aktivita, která má mnoho funkcí a motivací. Bývá "výsledkem" různých faktorů a potřeb. Skrze konverzaci vyjadřujeme své myšlenky, názory, sdílíme zážitky, pocity a vytváříme sociální vazby. Na tom není vůbec nic špatného, naopak. Vezměte si, jak nepříjemné je komunikovat s někým, z koho musíte všechno tahat. Zkrátka, je dobré pohybovat se někde v rozumné míře komunikace.
Proč někdo mluví hodně?
Někteří lidé potřebují mluvit, aby zpracovali své myšlenky a pochopili, co vlastně cítí nebo aby to správně formulovali. Je to poměrně časté a pokud jsme v tom odlišní, může nás to celkem rozčilovat, působit, že druhá osoba vykládá nesmysly, nebo nás to může zdržovat.
Jsou tady ale i jiné důvody. Nadměrné vykládání může být způsobem, jak získat pozornost - tím, že mluvíme hodně, můžeme se cítit více viděni a slyšeni, takže to může být i o pozornosti, nebo také o potřebě být slyšeni a oceňováni.
Dost lidí tím také zvládá stres nebo úzkost, tím že hodně mluví se mohou vyhýbat nepříjemným pocitům nebo odvádí pozornost od něčeho nepříjemného.
A také to může být dáno kulturou nebo rodinným zázemím. Někde je prostě běžné, že lidé mluví hodně a otevřeně. V takovém prostředí může být hodně mluvení vnímáno jako normální.
Máte pocit, že mluvíte moc? Co s tím?
Držíme palce, nebo spíš pusu?
Autor: Tomáš Poucha
Foto zdroj: Pexels.com