Má smysl kupovat bio potraviny?

Zatímco dříve se daly koupit biopotraviny jen ve specializovaných obchodech, dnes jsou standardní nabídkou velkých řetězců. Má ale smysl utrácet za ně peníze, když jsou o tolik dražší?

Biopotraviny ano nebo ne

Na biopotraviny existují velmi různé názory, plynoucí z různých měření a studií. Jak se často stává, když se protichůdné skupiny zabývají stejnými údaji, dojdou k rozdílným závěrům. Podle názoru zastánců jsou biopotraviny pro vaše zdraví mnohem lepší než konvenčně pěstované alternativy. Řada studií, včetně kontroverzní metastudie, kterou v roce 2012 zveřejnili vědci z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, však nenachází žádné důkazy o významných přínosech konzumace biopotravin z hlediska zdravotních důsledků. Doposud nebyly provedeny žádné dlouhodobé studie sledující děti a dospělé, kteří konzumují pouze biopotraviny, a provedení takových studií by bylo ve skutečnosti poměrně nákladné. Přesto si projděme argumenty, které předkládají obě strany.

Argumenty pro:

  • Ekologické produkty obsahují mnohem méně reziduí pesticidů než konvenční potraviny - až o 81 % méně. Téměř nikdy také neobsahuje vysoce rizikové pesticidy. Zatímco konvenční potraviny mohou obsahovat více reziduí pesticidů, u biopotravin se to stává jen zřídka.
  • Důkazy naznačují, že u plodů vystavených pesticidům se častěji vyskytují neurovývojové problémy a poruchy, vrozené vady, autismus, ADHD, astma a nižší IQ. V jedné studii děti školního věku, které se začaly stravovat převážně ekologicky, nevykazovaly žádné vystavení pesticidům již po pěti dnech. Přechod na ekologickou stravu tak může mít okamžité a velmi prospěšné výhody. Stejně jako plody a malé děti jsou i další skupiny obyvatel, zejména starší lidé a lidé s degenerativními onemocněními, obzvláště zranitelné vůči škodlivým účinkům expozice pesticidům. Další oblastí používání pesticidů, kterou nelze přehlížet, je jejich dopad na zdraví a bezpečnost zemědělských pracovníků, kteří jsou při konvenčních způsobech hospodaření vystaveni vyšší míře expozice než při ekologickém zemědělství.
  • Zastánci ekologického zemědělství tvrdí, že biopotraviny jsou výživnější než konvenční potraviny. Bylo zjištěno, že ekologická jablka, jahody, hrozny, mrkev, mléko a obiloviny mají ve srovnání s konvenčními potravinami vyšší obsah vitaminu C, antioxidantů a fenolových kyselin. V průměru mají bioprodukty o 12 % vyšší obsah živin než konvenční ovoce a zelenina.
  • Mléčné výrobky a maso z ekologického zemědělství obsahují optimální poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin. Tuky konzumované ve správném množství mají zásadní význam pro lidské zdraví. Poskytují energii, jsou stavebními kameny buněčných membrán a mohou se přeměňovat na další důležité látky, jako jsou hormony, které jsou nezbytné pro zdravé fungování organismu. Strava s vyšším obsahem omega-6 a nižším obsahem omega-3 mastných kyselin může vést k vyššímu výskytu infarktu myokardu a srdečních onemocnění. Na druhou stranu konzumace stravy s optimálním poměrem omega-6 a omega-3, které se nacházejí v biopotravinách, může riziko srdečních onemocnění snížit.
  • Ekologické zemědělství prakticky vylučuje používání antibiotik při produkci masa a mléka, čímž omezuje šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům do lidské populace. U konvenčního masa je o 300 % vyšší pravděpodobnost, že bude pozitivně testováno na bakterie rezistentní vůči třem nebo více antibiotikům než u masa z ekologického zemědělství. Přibližně 70 % antibiotik podávaných v EU se používá u zvířat v masné výrobě, a to nikoliv k léčbě nemocí, ale ke zvýšení růstu a zmírnění neblahých účinků přežranosti. Rezistence vůči antibiotikům značně ztěžuje kontrolu léčby infekčních onemocnění. Produkce ekologického masa má proto obrovský přínos pro veřejné zdraví.

Argumenty proti:

  • Dnes již dobře známá a často zmiňovaná Stanfordská studie, meta-analýza a komplexní přehled akademického výzkumu o biopotravinách a ekologické produkci, nezjistila prakticky žádné zdravotní výhody spojené s konzumací biopotravin. Stanfordský výzkum uvádí, že ekologické potraviny mají pouze o 30 % nižší riziko reziduí pesticidů než konvenční potraviny, zatímco zastánci ekologických potravin tvrdí, že riziko je nižší o 81 %.
  • Stanfordská studie rovněž nezjistila žádné významné rozdíly ve výživové hodnotě ekologických a konvenčních produktů. Výzkumníci konstatovali, že riziko přítomnosti E. coli (běžná bakterie) bylo u ekologických a konvenčních produktů přibližně stejné. Ačkoli také uznali, že bylo provedeno pouze pět studií, zjistili, že čtyři z pěti studií ve skutečnosti zjistily mírně vyšší riziko výskytu E. coli u svých ekologických vzorků.
  • Jiné studie zjistily, že hnůj, přírodní hnojivo, často přenáší E. coli do půdy, rostlin a vody používané při zavlažování a čištění. Přestože ekologické zemědělství vyžaduje, aby byl hnůj před použitím kompostován, a smí být aplikován pouze na půdu, která se nepoužívá k pěstování potravin pro lidskou spotřebu, E. coli může stále přežívat a může žít v půdě více než 200 dní. To znamená, že i když se plodiny střídají, může E. coli zůstat hrozbou pro novou plodinu a pro lidské spotřebitele.
  • Skutečné postupy v ekologickém zemědělství se značně liší. Ačkoli jsou v EU definovány pojmy "ekologický" a bio pro účely certifikace, tyto předpisy přesto umožňují velkou variabilitu výrobních metod v ekologickém zemědělství, stejně jako v konvenční produkci potravin. Pouhé označení ekologického zemědělství nemusí být zárukou osvědčených postupů nebo bezpečných a výživných potravin.

Články s podobnými tématy