Pokud jste ve středním věku a čtete tento článek, mám pro vás trochu nepříjemnou zprávu: váš mozek již v podstatě několik desítek let upadá… Chcete i nějaké dobré zprávy? Podle vědců ze Stanfordu začíná tento úpadek poměrně pozvolna po dosažení vrcholu mozkové výkonnosti – zhruba kolem 25 let. Navzdory běžným mýtům o stárnutí a velkých výpadcích v paměti jsou dopady zdravého stárnutí na kognitivní funkce ve skutečnosti velmi jemné.
Například dospělý člověk ve středním věku si dokáže zapamatovat průměrně sedm čísel v řadě, zatímco člověk mezi 60 -70 lety bez demence si udrží čísel šest. Když je požádán, aby vyjmenoval co nejvíce zvířat v krátkém časovém úseku (dovednost známá jako verbální fluence) dospělí nad 55 let dokážou jmenovat o 4 % méně než ti mladší 55 let.
Dříve se předpokládalo, že s věkem dramaticky ztrácíme paměť, což se ukazuje jako nesprávné. V době, kdy se v médiích často objevují debaty o věku, paměti a kognitivních schopnostech, zdá se být vhodná chvíle obrátit se na experty na paměť.
Co způsobuje výpadky paměti s přibývajícím věkem?
Existuje mnoho možných příčin výpadků paměti, od demence, zejména Alzheimerovy choroby, která se s věkem stává častější, po léky, psychické problémy jako jsou úzkost a deprese, nebo spánkové návyky. Mnoho faktorů může ovlivnit paměť a nejsou nutně očekávány jako součást stárnutí.
Co je a není normální?
S věkem se nám objevují vrásky a šedivé vlasy; podobně existují normální změny související s věkem i v našem mozku. Naše zpracovatelská rychlost může zpomalit a množství obsahu v naší pracovní paměti se může snížit. Seznam věcí, které si udržíme v hlavě při nákupu, se může zkrátit, ale neměl by klesnout na nulu. Ačkoliv je demence spojena s věkem, není nevyhnutelnou součástí stárnutí.
Přesný biologický děj ztráty paměti není plně pochopen, ale můžeme si představit, že je součástí obecného úbytku a zpomalení, které postihuje všechny části našeho těla s věkem. Ztráta izolace také mění rychlost zpracování. A to je vše normální - stejně jako byste neočekávali být ve svých 80 letech tak rychlý běžec jako ve 20.
Jak si chránit a udržet paměť?
Nejnovější poznatky v oblasti neurovědy a psychologie nabízejí povzbudivé zprávy: náš mozek je plastický a schopný se učit a rozvíjet i v dospělosti. Klíčem k co nejlepšímu zachování všech schopností je žít a stárnout zdravě.
1. Zdravý životní styl
2. Mentální cvičení
3. Sociální interakce
4. Zvládání stresu
Zlepšení paměti ve středním věku prostě není otázkou jednorázových opatření, ale spíše dlouhodobého závazku k životnímu stylu, který podporuje zdraví mozku. Výzkumy ukazují, že kombinace fyzické aktivity, mentální stimulace, sociálních kontaktů a řízení stresu může vést k výraznému zlepšení paměti a kognitivních funkcí.
Autor: Magda Vaňková
Foto zdroj pexels.com
Venku je pořád zima, stromy holé a rána studená. A přesto se ozve zpěv. V tu chvíli se nabízí otázka, nezačíná už jaro? Odpověď není ani jednoduché ano, ani definitivní ne. Je to něco mezi.
Dnes racionalizujeme všechno – výkon, únavu, bolest i smysl – a tělo se stává posledním místem, kde se pravda ještě nedá obejít. Ono, prostě, nese důsledky.
Odpočinek jsme povýšili na disciplínu. Naučili jsme se vypínat telefony, sledovat dech a zapisovat spánek do aplikace. Jenže i přesto býváme unavení víc než kdy dřív. A ono nic
Sex není jen o potěšení. Je to fascinující směs biologie, psychologie, kultury a historie. Připravte se na fakta, která vás možná překvapí, rozesmějí i inspirují.
Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Tělo nepočká na večerní cvičení. Posilte se přímo u pracovního stolu – diskrétně, bez převlékání a efektivně.
Nejde jen o to, kolik toho naspíte. Mnohem důležitější může být, kdy spíte. A jak pravidelně to děláte.
Lenost v sobě nese stigma slabosti a zbytečnosti. Ale co když je to ve skutečnosti signál těla a duše, že je čas zpomalit, přehodnotit, nebo se k sobě začít chovat jinak?
Budíte se rozlámaní, i když jste spali osm hodin? Možná není problém ve věku, ale v poloze, ve které noc co noc trávíte třetinu života.
Mozek funguje na rytmech jako rádio. Nová metoda využívající zvukové frekvence slibuje během čtvrthodiny uklidnit přetíženou mysl – a má za sebou seriózní vědu.
Podzim se hlásí o slovo, ale slunce to ještě nevzdává. Je bezpečné se opalovat i v září? Ano – pokud víte, jak na to. Babí léto může být nejen krásné, ale i zdraví prospěšné.
Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.
Módní výzvy slibují zdraví, energii i životní restart. Jenže někdy nám přinesou spíš frustraci než užitek.
Jak je možné, že někteří lidé v osmdesáti letech zvládají paměťové úkoly stejně dobře jako čtyřicátníci? Vědci odhalují překvapivé tajemství.
O tom, že klimatizace je v parných dnech skvělá nikdo nepochybuje, ale jak je to s tím, že může být i zdrojem únavy, kašle či infekcí? Co na to mikrobiologové?
Slovo „ultra-zpracované“ dnes zní skoro jako diagnóza. Ale je to opravdu tak jednoduché, jak se říká? Možná se pod tou etiketou skrývá víc, než čekáte.
Zapomeňme na magických 10 000. Studie ukazují, že 7 000 kroků denně přináší téměř stejné zdravotní přínosy – a ještě nám zbyde energie na radosti života.
Čich je náš tichý společník – pomáhá nám přežít, vzpomínat i milovat. Naučte se, jak funguje, proč je klíčový a jak si jej udržet svěží i ve zralejším věku.
Nová studie ukazuje, že i lidé s genetickou mutací mohou zdravým životním stylem snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 60 %.
Paní Panika, speciální díl s Radkinem Honzákem - bonusový, 11. díl našeho oblíbeného seriálu.
