V čem jsme ve vyšším věku lepší?

Je snadné zaměřit se na všechno, co vám s přibývajícím věkem jde hůř. Svalová a kostní hmota od třicítky klesá a střední věk vám může připadat jako nekonečná cesta dolů. Ale existují věci, ve kterých se prostě budeme zlepšovat.

Stárnutí je postaveno na předsudcích

Předpoklad, že stárnutí je nevyhnutelně procesem kognitivního a fyzického úpadku postupně vědci zpochybňují. Na rozdíl od rozšířeného mýtu se nikdy nepřestáváme učit ani nám nepřestávají růst nová mozková spojení.

Starší dospělí se mohou zpomalit a nejsou schopni vybavovat si vzpomínky nebo reagovat tak rychle jako mladší dospělí, ale mohou být lepší v řadě dovedností při řešení problémů, zejména těch, které zahrnují zkušenosti a nashromážděné znalosti. Zkušenosti, odhodlání a soustředění mohou kompenzovat nedostatek rychlosti a úbytek svalů při některých fyzických činnostech. Pokud jde o změny související s věkem, spousta věcí nebyla nikdy testována a jsou to spíše předsudky.

Čtyřicátníci a šachy

Studie 125 let šachových zápasů, která analyzovala více než 1,6 milionu tahů ve 24 000 partiích, zjistila, že hráči udělali nejvíce "optimálních" tahů kolem čtyřicítky. Výkonnost se začala snižovat přibližně od 45 let, ale ne ve statisticky významné míře. V šachu se toho děje hodně - vnímání, paměť, řešení problémů - ale zdá se, že "trénink a hromadění zkušeností" starších hráčů přináší trvalou výhodu.

Ultramaratony: 40-49 let

Studie provedená v roce 2020 mezi lidmi, kteří dokončili 100km ultramaraton, zjistila, že ženy dosáhly vrcholu ve věku 40 až 44 let a muži ve věku 45 až 49 let. Nejde o náhodu: výzkumy soustavně potvrzují, že ultramaratonci dosahují vrcholu mnohem později než ostatní sportovci. Ještě zajímavější je, že čím delší je závod - délka nebo vzdálenost - tím starší se zdá být vrchol výkonnosti.

Podle lékařů to hodně souvisí se zkušenostmi a myšlením - zkušenosti, pomalý začátek, pomalý průběh, soustředění se na cíl... Mladší sportovci mají vždy tendenci dosáhnout umístění a nejlepšího času. Ti starší berou, že hlavním cílem je dokončit, a dokončit znamená připravit se a jet na závod s vědomím, že to může trvat dlouho a být náročné.

Fyziologická hranice, za kterou už není žádná taktická výhoda se objevuje až kolem 70, i když i tam můžeme najít vítězné sedmdesátníky. Spekuluje se, že starší lidé mají volný čas, aby mohli soustředit svou energii na trénink.

Umíme číst druhé…

Existují testy, kde se účastníci dívají na fotografie očí cizích lidí a mají odhadnout jejich náladu; používá se jako test emoční inteligence. Není to vůbec tak snadné, jak se zdá a o to zajímavější je, že lidé začínají dosahovat nejlepších výsledků kolem 40. Poté už není vidět velký úpadek. Lidé umí dobře číst jiné od čtyřicítky až do vysokého věku.

Sebevědomí: 50-70

Zdravé sebevědomí je klíčovou složkou dobrého duševního zdraví a dlouhodobá analýza dat zjistila, že od dospívání stoupá a vrcholí někde mezi 50 a 70 lety. Sebeúcta od dospívání až do stáří stále stoupá, aniž by došlo k poklesu. Vědci spekulují, že to může být způsobeno tím, že bývají s věkem pokornější a mají vyrovnanější přístup k sobě samým.

Schopnost řešit matematické problémy

Při zkoumání kognitivních vrcholů studovali vědci historické údaje z testů IQ u více než 2 000 lidí. Výsledky byly rozmanitější, než se očekávalo. Historicky se mělo za to, že existují zhruba dva aspekty inteligence. Jak rychle dokážete myslet a kolik toho již víte.

Základním předpokladem je, že mladí lidé myslí rychle, a proto dosahují lepších výsledků v testech vyžadujících rychlost, zatímco starší lidé si vedou lépe v testech znalostí. Ukázalo se, že svět je mnohem složitější – rozložení je odlišné u různých lidí. Jedním z vrcholů v pozdějším věku - možná později, než byste si představovali - jsou aritmetické schopnosti, přičemž testované osoby byly nejlépe schopny řešit aritmetické úlohy kolem 50. roku života.

Šedesátníci a Nobelovy ceny

Kromě nositelů ceny za fyziku, kteří bývají mladší, jsou nositeli Nobelovy ceny často padesátníci a šedesátníci. Průměrný věk laureátů je nyní 44 let, ale sedmnáctiletá Malala Yousafzaiová a pětadvacetiletý Lawrence Bragg, který získal cenu za fyziku v roce 1915, tento věk výrazně zkreslují.

Věk, v němž nejvíce laureátů získalo nejvyšší uznání, je 61 a 63 let (shodně po 33 cenách). Pokud zůstanete u literatury, máte na úspěch ještě delší čas: v roce 2018 National Geographic vypočítal průměrný věk laureáta Nobelovy ceny za literaturu na 65 let.

Řešení konfliktů

V roce 2010 se vědci pokusili otestovat "moudrost" tím, že požádali účastníky, aby studovali sociální konflikty (jak na úrovni etnik a komunit, tak ty běžné, mezilidské), a navrhovali řešení, která pak hodnotili odborníci. Ukázalo se, že starší účastníci prokázali více moudrosti než mladší a dospělí středního věku. Průměrný věk účastníků ve 20 % nejlepších výsledků byl 64,9 let.

Ano, moudrost s věkem roste - vyplývá z nahromaděného souboru věcí, které jsme viděli a zažili, z naší schopnosti odhalit v těchto zkušenostech vzorce a z naší schopnosti předvídat na jejich základě budoucí výsledky. Čím více jste toho zažili, tím více moudrosti jste schopni využít.

Dokonce i sex, ale záleží na vztahu

Tady je to trochu složitější. Na jedné straně je optimální věk pro sex v 66 letech u žen a 64 u mužů, ale jiné výzkumy ukazují, že se samotnou spokojeností se sexem je to trochu jinak… Čím starší jedinec, tím méně je spokojen se svým sexuálním životem, ale to je hodně o osobní situaci každého. (35 % osob 65 až 80 let je třeba velmi spokojeno).

Každopádně, kvalita sexuálního života zůstává s věkem stabilní – sice „slábne“ výkonnost, ale zase se s věkem zvyšují dovedností a strategie, zejména v kontextu pozitivního vztahu. Tomu se říká "sexuální moudrost", což není špatný pojem.

Slovní zásoba

Další věc, kterou umíme velmi dobře v pozdějším věku je skóre slovní zásoby. To je na vrcholu kolem 65 let. Jazyk prostě vyžaduje opravdu hodně času a trvá klidně i desítky let, než se s některými slovy vůbec setkáme. Vrchol slovní zásoby se stále posouvá, což může souviset s měnící se povahou práce a s tím, jak je společnost stále více závislá na textu. 

Ještě na konci minulého století jsme mohli pozorovat, že se slovní zásoba lidí po čtyřicítce snižuje, protože po ukončení školní docházky příliš nečetli, zatímco nyní trávíme s tiskem více času, a to jak kvůli práci, tak kvůli zábavě. Všechno to rolování vám možná přece jen prospěje.

Jsme více milí

Výzkumy naznačují, že starší dospělí jsou emočně stabilnější a méně impulzivní, lépe udržují pozitivní vztahy a s věkem se výrazně zvyšuje jejich "příjemnost". Stáváme se prostě hodnějšími, i když to neplatí vždy a všude.

V mozku každopádně dochází ke strukturálním i neurochemickým změnám. Amygdala, mozkové centrum strachu, se s věkem zmenšuje, což způsobuje, že starší lidé jsou důvěřivější, soucitnější a empatičtější. Muži produkují méně testosteronu, což je činí méně agresivními a méně nepříjemnými. Ve vzpomínkách se objevuje pozitivní tendence - starší dospělí si vybavují více pozitivních vzpomínek a méně negativních. Stávají se také tolerantnějšími a vstřícnějšími - říkáme tomu "syndrom prarodičů". Jedním z důvodů je, že po dosažení určitého věku si člověk uvědomí: "Měl jsem se docela dobře. Dostal jsem se až sem. Jsem za to vděčný."

Štěstí není pro mladé

Štěstí se může zdát jako záležitost mladých. Když jsou starší lidé požádáni, aby určili nejšťastnější období svého života, nejčastější odpovědí není věk v dětství, dospívání nebo rané dospělosti, ale 82 let.

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj pexels.com