Má křivka životního štěstí skutečně tvar písmene U?

Nejšťastnější jsme v dětství, zhruba v 18 letech života se začneme propadat a sešup trvá zhruba třicet let. Po padesátce spokojenost opět stoupá.

Mluvíme zde samozřejmě o průměrech, obecných statistických trendech, které obvykle vycházejí z odpovědí na jednu otázku (například: "Když vezmete váš život celkově, řekli byste, že jste velmi šťastní, docela šťastní, nebo ne příliš šťastní?"). Osobní zkušenosti jednotlivce mohou být zcela odlišné. Nicméně jde o výsledek, který byl zjištěn v mnoha rozsáhlých studiích. Křivka ve tvaru písmene U se velmi zřetelně objevuje například z údajů o půl milionu Američanů a Evropanů.

Vychází i v dlouhodobých studiích obecné populace: tedy ve výzkumech, které sledují stejnou skupinu lidí po řadu let. Takové studie jsou nákladné a náročné - a proto méně částé. Je to však také jediný způsob, jak vysledovat, jak se štěstí konkrétního jedince mění s věkem.

Křivka ve tvaru písmene U zůstává zachována, i když se kontrolují faktory, jako je kohorta narození, fyzické zdraví, příjem, počet dětí, rodinný stav a vzdělání. Je patrná u obou pohlaví, i když muži bývají šťastnější než ženy (i když ženy se více usmívají). Vzestupný trend však nepokračuje donekonečna: nepřekvapivě se úroveň spokojenosti obvykle v posledních letech života propadá.

Jak to mají opice?

Studie 500 šimpanzů a orangutanů, u kterých chovatelé v zoologických zahradách hodnotili jejich štěstí, ukázala, že primáti prožívají krizi středního věku kolem 30. roku života - toto zjištění vedlo ke spekulacím, že zde působí nějaký (zatím neidentifikovaný) biologický vliv související s věkem.

Jaké jsou další rozdíly?

Ačkoli je však křivka ve tvaru písmene U rozšířená, rozhodně není univerzální. Platí mnohem častější v zemích s vysokými příjmy (včetně ČR). V zemích bývalého Sovětského svazu a chudých zemích východní Evropy (například v Albánii, Bulharsku, Litvě) je štěstí v dětství výrazně nižší než na Západě a s věkem pak neustále klesá. V Latinské Americe a Karibiku je životní spokojenost v dětství poměrně vysoká (i když nižší než na Západě), ale od té doby se opět zhoršuje. V zemích subsaharské Afriky, jako je Angola, Kamerun a Etiopie, zůstává životní spokojenost nízká po celý život.

Kouzla se statistikou

Dokonce i v případě bohatých zemí někteří akademici tvrdí, že křivka ve tvaru písmene U je statistickou iluzí a uvádí, že je možné, že nešťastnější lidé prostě umírají mladší.

Důkazy o korelaci mezi blahobytem a úmrtností určitě existují. Nová britská studie, která po dobu osmi let sledovala více než 9 000 šedesátiletých lidí, zjistila, že úmrtnost osob nacházejících se ve spodní čtvrtině žebříčku štěstí dosahuje 29 %. Naopak u 25 % nejspokojenějších byla tato míra jen 9 %. Část tohoto výrazného rozdílu lze přičíst fyzickému zdraví.

Britská studie zjistila, že starší lidé s nemocemi, jako je ischemická choroba srdeční, artritida a chronické plicní onemocnění, měli pravděpodobně nižší úroveň spokojenosti. Kromě toho je možné, že štěstí pomáhá předcházet nemocem. Přesto i po kontrole výchozího fyzického zdraví, bohatství, vzdělání a deprese bylo štěstí stále spojeno s 30% snížením rizika úmrtí.

Souvislost mezi štěstím a úmrtností může statistiku do jisté míry zkreslovat, ale celková úmrtnost není zdaleka tak vysoká, aby zcela vysvětlovala křivku ve tvaru písmene U. Možná jsou v pozadí jemnější zkreslení.

Co se například stane, když vezmete v úvahu možnost, že lidé, kteří jsou ve studiích stále šťastnější, jsou v podstatě ti samí jedinci, kteří začali život s vysokou úrovní spokojenosti? Šťastní lidé přece častěji zažívají pozitivní životní události (například kariérní úspěch nebo skvělé vztahy), které následně přinášejí ještě větší štěstí.

Když tento efekt korigujeme, křivka ve tvaru písmene U zmizí; místo toho vidíme postupný pokles štěstí v souvislosti s věkem a údaje tvořily vlnu: štěstí zůstávalo poměrně stabilní až do věku přibližně 55 let, poté se zvýšilo a ve věku přibližně 75 let prudce pokleslo.

Proč by se to tedy mělo v druhé polovině zlepšovat?

Stručná odpověď zní, že to nikdo neví, v neposlední řadě proto, že průzkumy, které tato data generují, jsou méně vhodné pro zjišťování vysvětlení. To neznamená, že by se neobjevily žádné teorie. Dvě jsou ve vědecké literatuře obzvláště populární.

První je ekonomická: v podstatě se vše odvíjí od vlivu práce na naši pohodu. Křivka spokojenosti začíná klesat s nástupem do zaměstnání v rané dospělosti a zrychluje se s tím, jak práce zabírá stále více času ve středním věku. Po padesátce však začínáme sklízet ovoce - jsme pevně zakotveni v kariéře, finančně zajištěni a děti konečně vylétly z hnízda, takže máme čas užívat si plodů své horečné práce ve středním věku.

Další převládající teorie je psychologická. Do života vstupujeme s velkými nadějemi, o kterých si postupně uvědomujeme, že se pravděpodobně nenaplní. Střední věk potom přináší nový smysl pro realitu, odhodlání užívat si života takového, jaký je, a tím i nárůst štěstí.

Ať už je vysvětlení jakékoli, křivka ve tvaru písmene U nás učí, že propad ve středním věku je normální a dočasný.

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj pexels.com

 

Články s podobnými tématy