
O pomoci
První kroky na cestě bez paniky aneb Koupím si sukni Pokračování osobního podcastu Kláry Mandausové.
V naší kultuře má snění, snílkovství, bloumání nebo představování si dost špatnou pověst. Máme tendenci pyšnit se svou silnou pracovní morálkou - často překládanou jako tvrdá práce po dlouhé hodiny s naprostým soustředěním, kdy není čas na nějaké hlouposti, nebo (nedej bože) nereálné představy. Denní snění je však velmi častý jev a výzkumy opakovaně ukazují, že se týká až 96 % osob.
Co to tedy je?
Odborně se jedná o „spontánní proud myšlenek v bdělém stavu, během kterého se věci odehrávají jinak, než tomu bývá v reálném světě“. Existuje několik přístupů a pohledů na tento fenomén a mohli bychom ho rozdělovat na:
Psychoanalýza zase tvrdí, že jsou spojené vyjádřením a zvládnutím skrytých tužeb, především sexuální či nepřátelské povahy, které by při odhalení vyvolávaly pocity viny nebo úzkosti. Freud měl za to, že je provádí jen nešťastní lidé, fantazie jsou podle něj jen "pouhou korekcí neuspokojivé skutečnosti", to se však časem změnilo a dnes se má za to, že je to projevem zdravé duše.
Proč snít?
Snění nám může poskytnout úlevu od nepříjemné životní reality či obtížných situací, zlepšuje náladu a působí proti pocitům nudy.
Na něco možná pozor
Mezi odborníky se však najdou i názory, že denní snění nemá prakticky žádnou přidanou hodnotu nebo se může potenciálně stát i škodlivým. Mluvíme pak o tzv. maladaptivních účincích. Ty se nejčastěji objevují coby copingový mechanismus v souvislosti s prožitým traumatem. Jedinec, který jím prošel, si totiž často vytváří pestrý vnitřní svět, pomocí něhož se od traumatu snaží uniknout.
Pro tvorbu imaginárních scénářů šťastného života je potřeba především perspektiva a naděje na jeho dosažení. Pokud chybí, může denní snění prohlubovat pocit bezmocnosti při návratu ke skutečnosti.
Kdy a jak na to?
Novější vědecké poznatky vykreslují jemnější obraz toho, co se s námi děje, když necháme svou mysl bloudit.
Snění může být dobré pro kreativitu - Na jedné straně můžeme řešit opravdu všední témata (například plánování nákupu) a to nemá na kreativitu žádný vliv. Když se však myšlenky ubírají fantasknějším směrem (například přehrávání nepravděpodobných fantazií nebo bizarních, vtipných scénářů) nebo směrem, který se nám zdá obzvláště významný, potom máme tendenci mít více kreativních nápadů a na konci dne se také cítíme více inspirováni.
Může nám zlepšit náladu - Velký rozdíl je právě v obsahu bloudících myšlenek. Pokud máte tendenci si vybavovat spíše minulé chyby nebo přehrávat společenské přešlapy, moc štěstí vám snění nepřinese. Lidé, kteří bloudí v pozitivních nebo zajímavějších myšlenkách si skutečně zlepšují náladu. Podobně jiné studie zjistily, že přemýšlení o lidech, které máte rádi, nebo přemýšlení o své potenciální budoucnosti více než o tom, co se stalo v minulosti, přináší pozitivní výsledky.
Špatné a dobré snění
Výzkumy v této oblasti jsou sice ještě mladé, ale naznačují, že může existovat správný a špatný způsob, jak se myšlenkami toulat.
Utíkat myšlenkami do zcela jiných oblastí v době, kdy se potřebujete soustředit na nějaký úkol (nebo riskovat, že ublížíte sobě nebo ostatním - když řídíte nebo operujete), může být problematické.
Pokud však necháte svou mysl bloudit při všedních úkolech, které nevyžadují soustředění (procházka, pletení, nebo mytí nádobí), může vám pomoci cítit se lépe nebo přijít na nové, kreativní nápady. Možná by to 0mohl být důvod, proč řada lidí přichází na skvělé nápady ve sprše, nebo třeba na toaletě.
Je dobré na to myslet
Vědci zjistili, že právě samotné uvědomění si kudy se v myšlenkách touláme hodně pomáhá. Řada účastníků studie musela přiznat, že se před účastí v průzkumu moc nezabývali tím, kam se jejich mysl ubírá, ale uvědomění procesu jim skutečně otevřelo oči. Hodně se v té spojitosti doporučuje mindfulness, která zvyšuje uvědomování si myšlenek a upozorní nás, když zabloudíme do „problematických témat“.
Autor: Tomáš Poucha
Foto zdroj pexels.com