Fotobanky nabízí aktivní, rozesmáté seniory v barevném oblečení, jak dělají něco hipsterského, nebo se drží v ponurém (ideálně podzimním) parku nebo lese za ruce, zamilovaně si koukají do očí a evidentně vzpomínají na krásný život, když jim bylo 30. Je to v principu esence toho, jak se na lidi ve vyšším věku ve společnosti nahlíží. Co se očekává a co bychom si tedy měli myslet, jak to prostě je.
Zajímavé přitom může být podívat se na skutečnou spokojenost v průběhu života. Podle všech těch zažitých schémat, by měla být věk po padesátce už jen útrpným čekání na smrt nebo novou kyčel. Už by se mělo předat žezlo mladším. Možná trochu pomoci s vnoučaty, ale víceméně bychom neměli překážet.
Různé analýzy spokojenosti v průběhu života, kterou se opakovaně dělali v různých zemích však ukazují, že životní spokojenost má zcela opačnou trajektorii (Nielsen, nebo Business insider, či Eurobarometer).
Nešťastnější jsme určitě v ranném dětství, ale potom to s námi jde výrazně z kopce. Máme spoustu starostí, nedostává se nám peněz, nebo času, řešíme bydlení, posuny v práci, zkrátka od dětství je to jeden velký sešup ve spokojenosti.
To hlavní ale je, že tahle děsivá jízda se zastaví zhruba v 50 letech, kdy se trajektorie začíná otáčet a my začneme být se svým životem více a více spokojení.
Vědci se shodují, že je to tím, že si hodně věcí uvědomíme, víme co chceme, ale také co nechceme. Už toho možná hodně máme vyřešeného, zaplaceného a obstaraného, ale také nám může docházet, že už toho tolik nepotřebujeme. Zkrátka srovnáme se světem a začneme si ho užívat úplně jinak.
Je rozhodně dobré si tohle uvědomit. Máte to také tak?
Autor: Tomáš Poucha
Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.
Cítíte, že se už nemůžete tak dobře učit, jako dříve? Tak to pravděpodobně podléháte klamu… S věkem se schopnost učit se snižuje jen mírně.
Možná už vám není dvacet a je vám toho hodně jasného, ale zkoušeli jste si někdy udělat pravidla, jak si zlepšit den? Co pomáhá nejvíce a co máte a nemáte? Posbírali jsme za vás pár nejsilnějších pravidel a doporučení!
Proč nám psi dělají nejen radost, ale mohou pomoci třeba k uvolnění napjatého svalstva? Co možná nevíte o canisterapii?
Často se mluví o pomoci druhým, jako o něčem nezištném, božském. Výzkumy ale ukazují, že z pomoci jiným můžeme také hodně profitovat - tady je seznam 10 výhod.
Nelíbí se vám něco z vaší minulosti? Tak to jednoduše změňte, není to zase až tak složité
Nemusíme chodit do posilovny, abychom splnili svou denní „porci“ cvičení – nová studie naznačuje, že domácí práce mohou být zdraví prospěšné a to zejména pro starší lidi.
Většina z nás si myslí, že běhat bez bot nás musí bolet, ale hlavně musíme být pomalejší, zkrátka to přináší jenom nevýhody. Zkušenosti ale ukazují, že to může být přesně naopak a navíc to může být velice zdravé.
Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Tělo nepočká na večerní cvičení. Posilte se přímo u pracovního stolu – diskrétně, bez převlékání a efektivně.
Mluví se o něm všude. Jenže co když nejde o nemoc, ale o přirozenou reakci mozku? Možná nejste porouchaní – jen žijete v příliš hlučné době.
Návod, jak přejít od nárazových kurzů k trvalému a radostnému růstu.
Proč se naše diplomy a rychlokurzy staly největší brzdou vašeho růstu po čtyřicítce, a proč to potvrzují neúprosné statistiky?
Naše schopnost učit se nekončí s diplomem – ale s předsudkem, že už „víme dost“.
Nejde jen o to, kolik toho naspíte. Mnohem důležitější může být, kdy spíte. A jak pravidelně to děláte.
Jednoduchý reflex, složité emoce. Husí kůže je biologický podpis silného prožitku.
Peníze používáme každý den, ale mluvíme o nich raději co nejméně. Přitom rozhodují o vztazích, pocitu bezpečí i o tom, jak vnímáme sami sebe. A často víc, než si připouštíme.
Lenost v sobě nese stigma slabosti a zbytečnosti. Ale co když je to ve skutečnosti signál těla a duše, že je čas zpomalit, přehodnotit, nebo se k sobě začít chovat jinak?
Někteří lidé se bojí pavouků. Jiní zubařů. Ale pak je tu nový druh tiché úzkosti: strach z odpočinku. Proč se tolik lidí děsí chvíle, kdy nic nemusí?
Budíte se rozlámaní, i když jste spali osm hodin? Možná není problém ve věku, ale v poloze, ve které noc co noc trávíte třetinu života.
