Nemusíme chodit do posilovny, abychom splnili svou denní „porci“ cvičení – nová studie naznačuje, že domácí práce mohou být zdraví prospěšné a to zejména pro starší lidi.
Studie zveřejněná v odborném časopise BMJ Open se dotazovala a testovala 489 lidí ve věku od 21 do 90 let. Vědci sledovali u účastníků frekvenci a intenzitu domácích prací a dalších pravidelných cvičení. Domácí práce hodnotili podle náročnosti, přičemž úkoly s nižší spotřebou energie, jako je mytí, úklid a vaření, byly považovány za lehkou aktivitu a úkoly jako mytí oken a podlah, výměna povlečení a malování je považováno za těžší činnost.
Z účastníků průzkumu ve věku mezi 21 a 64 lety pouze třetina (36 %) splnila doporučený denní dávku cvičení. Starším účastníkům se dařilo o něco lépe, přičemž cíl splnilo 48 % účastníků ve věku 65–90 let.
Ale v obou skupinách téměř dvě třetiny účastníků splnily cíl cvičení pouze prostřednictvím domácích prací – 61 % mladších lidí a 66 % starších účastníků.
Ve starší věkové skupině bylo více domácích prací spojeno s vyšší fyzickou a duševní náročností – nezávisle na tom, kolik jiného cvičení dělali.
Jaké domácí práce jsou pro vás energeticky nejnáročnější?
Jaké práce můžete spojit i s jinými aktivitami, které mohou být příjemné?
Zvládnete u domácích prací třeba telefonovat, koukat na televizi, poslouchat podcasty nebo audio-knihy?
Stres se neptá, jestli máte čas. Poznáte ho dřív, než vás složí?
Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.
Možná už vám není dvacet a je vám toho hodně jasného, ale zkoušeli jste si někdy udělat pravidla, jak si zlepšit den? Co pomáhá nejvíce a co máte a nemáte? Posbírali jsme za vás pár nejsilnějších pravidel a doporučení!
Často se mluví o pomoci druhým, jako o něčem nezištném, božském. Výzkumy ale ukazují, že z pomoci jiným můžeme také hodně profitovat - tady je seznam 10 výhod.
Většina z nás si myslí, že běhat bez bot nás musí bolet, ale hlavně musíme být pomalejší, zkrátka to přináší jenom nevýhody. Zkušenosti ale ukazují, že to může být přesně naopak a navíc to může být velice zdravé.
Peníze používáme každý den, ale mluvíme o nich raději co nejméně. Přitom rozhodují o vztazích, pocitu bezpečí i o tom, jak vnímáme sami sebe. A často víc, než si připouštíme.
Lenost jako kompas: Co nám říká, když ji konečně posloucháme
Lenost v sobě nese stigma slabosti a zbytečnosti. Ale co když je to ve skutečnosti signál těla a duše, že je čas zpomalit, přehodnotit, nebo se k sobě začít chovat jinak?